// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2007

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2007

09.05.2007 11:21

Rc 1/2007

Soud nepřipustí přistoupení dalšího žalovaného do řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) také tehdy, je-li zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006)

09.05.2007 11:19

Rc 2/2007

Rozsudek, jímž soud uložil povinnému zaslat oprávněnému dopis, jehož text je součástí výroku, nenahrazuje prohlášení vůle (§ 161 odst. 3 o. s. ř.); výkon rozhodnutí lze provést způsobem uvedeným v § 351 odst. 1 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.5.2004, sp. zn. 20 Cdo 1330/2003)

09.05.2007 11:17

Rc 3/2007

Jestliže o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) o. s. ř. rozhodl soud bez jednání, ačkoliv okolnost, zda povinný učinil vůči oprávněnému projev směřující k započtení, byla mezi účastníky sporná, pak tím účastníku odňal v průběhu řízení nesprávným postupem možnost jednat před soudem.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1329/2003)

09.05.2007 11:15

Rc 4/2007

Věcné břemeno nezbytné cesty nemůže soud zřídit, má-li žalobce zajištěn přístup na základě obligačního práva nebo může-li k přístupu využít jiné pozemky ve svém vlastnictví. Skutečnost, že přístup zřízený přes cizí pozemek na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni by byl pro žalobce pohodlnější resp. výhodnější, nebo že by se obešel bez stavebních úprav, není významná.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2006, sp. zn. 22 Cdo 38/2005)

09.05.2007 11:12

Rc 5/2007

Právo (nárok) na uspokojení ze zástavy vzniká dnem, kdy je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy; takový okamžik nastává tehdy, jestliže dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil.

V případě, že dlužník neplatí sjednané splátky úvěru nebo jinak podstatně poruší povinnosti z úvěrové smlouvy a že zástavní věřitel proto má právo odstoupit od smlouvy, popřípadě smlouvu (poskytnutí úvěru) vypovědět, není pro vznik práva (nároku) na uspokojení ze zástavy významné, kdy zástavní věřitel mohl (nejdříve) od smlouvy odstoupit nebo smlouvu (poskytnutí úvěru) vypovědět a současně požadovat okamžité vrácení úvěru, ale zda a kdy se rozhodl svého oprávnění využít a zda, popřípadě kdy ho skutečně využil.

(usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.2.2006, sp. zn. 21 Cdo 616/2005)

09.05.2007 11:09

Rc 6/2007

Škoda, spočívající v tom, že nároky plynoucí podílníkům fondu z podílového listu nebyly v důsledku špatného hospodaření s majetkem v podílovém fondu plně uspokojeny, může v případě probíhající likvidace investiční společnosti vzniknout podílníkům až při skončení likvidace, neboť majetková újma jim vzniká až tehdy, není-li jejich nárok jako spolumajitelů majetku v podílovém fondu, který investiční společnost spravuje, uspokojen v rámci likvidace, popř. konkursu.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 25 Cdo 803/2003)

09.05.2007 11:08

Rc 7/2007

Při pořízení allografní závěti postupem podle § 476c obč. zák. je nezbytné, aby všichni tři svědkové úkonu závěti, včetně pisatele a předčitatele, nejsou-li též svědky, byli současně a nepřetržitě přítomni při celém úkonu pořizování závěti, tedy při prohlášení zůstavitele o tom, jaká je jeho poslední vůle, při sepisu listiny, při jejím přečtení, při tom, když zůstavitel potvrdí, že listina obsahuje jeho pravou vůli, a při podpisu svědků.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2004, sp. zn. 30 Cdo 164/2004)

09.05.2007 11:07

Rc 8/2007

Podpisy na odstoupení od smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným a na odvolání účinků tohoto odstoupení musí být úředně ověřeny.

(usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.2.2006, sp. zn. 29 Odo 970/2005)

09.05.2007 11:05

Rc 9/2007

Týká-Ii se postup podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, majetku ve společném jmění manželů, musí správce konkursní podstaty doručit výzvu podle tohoto ustanovení oběma manželům; třicetidenní lhůta k vyplacení zajištěné pohledávky nebo složení ceny majetku, který slouží k zajištění, se v takovém případě počítá od doručení výzvy druhému z manželů.

Skutečnost, že správce konkursní podstaty sepsal majetek, kterým osoba odlišná od úpadce zajišťuje pohledávky věřitelů vůči úpadci, aniž dodržel postup předepsaný v ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je důvodem, pro který dotčená osoba může uspět se žalobou na vyloučení takového majetku ze soupisu. Jestliže však ohledně majetku sepsaného do konkursní podstaty postupem podle uvedeného ustanovení nastane nevyvratitelná domněnka správnosti soupisu ve smyslu § 19 odst. 2, věty druhé, uvedeného zákona, pak při úvaze o právu správce konkursní podstaty s takovým majetkem dále nakládat již není významné, že výzva, jež soupisu majetku předcházela, neměla zákonem stanovené náležitosti.

Právo domáhat se ochrany vlastnického práva k věci ve společném jmění manželů má samostatně každý z manželů.

Lhůta k podání vylučovací žaloby ohledně věci ve společném jmění manželů běží každému z manželů nebo bývalých manželů samostatně ode dne, kdy mu bylo doručeno usnesení (výzva) konkursního soudu k podání vylučovací žaloby podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Zmešká-Ii jeden z manželů propadnou lhůtu k podání vylučovací žaloby ohledně věci ve společném jmění manželů, právo druhého manžela domoci se vylučovací žalobou vyloučení takové věci ze soupisu majetku konkursní podstaty tím není dotčeno.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2006, sp. zn. 29 Odo 824/2003)

09.05.2007 11:01

Rc 10/2007

Jestliže správce konkursní podstaty úpadce zpeněžil majetek konkursní podstaty ve smyslu ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů formou veřejné dražby dobrovolné, může se určení neplatnosti této dražby domáhat v zákonem určené lhůtě jen některá z osob uvedených v § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Konkursní věřitelé toto právo nemají a nemohou se postupem podle § 80 písm. c) o. s. ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003)

09.05.2007 11:00

Rc 11/2007

Občan se změněnou pracovní schopností není zabezpečen důchodem ve smyslu ustanovení § 47 odst. 2 zák. práce, jestliže mu nárok na tuto dávku důchodového pojištění buď vůbec nevznikl, anebo jestliže pobírá částečný invalidní důchod, který je nižší než společensky uznaná minimální hranice příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2005, sp. zn. 21 Cdo 2664/2004)

09.05.2007 10:57

Rt 1/2007

Lhůtu pěti pracovních dnů k přípravě na hlavní líčení ve smyslu ustanovení § 198 odst. 1 tr. ř. je nutno zachovat i v případě, že se hlavní líčení koná po zrušení původního rozhodnutí odvolacím soudem a vrácení věci soudu prvního stupně.

(podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 10 To 18/2006)

09.05.2007 10:56

Rt 2/2007

Opětovné vzetí mladistvého do vazby, z níž byl propuštěn na svobodu po uplynutí dvou, resp. šesti měsíců, je-li stíhán pro zvlášť závažné provinění, v řízení před soudem není možné, nebylo-li o prodloužení vazby rozhodnuto způsobem upraveným v ustanovení § 47 odst. 2, 3 zák. č. 218/2003 Sb. Postupoval-li soud pro mládež v rozporu s tímto pravidlem, jde o pochybení, které je důvodem pro zrušení rozhodnutí o vzetí do vazby v řízení o stížnosti (§ 149 odst. 1 tr. ř.).

(podle usnesení Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež ze dne 22. 11. 2005, sp. zn. 4 Tmo 30/2005)

09.05.2007 10:55

Rt 3/2007

I. Soud pro mládež může upustit od uložení opatření podle § 93 odst. 7 zák. č. 218/2003 Sb. jen za podmínky, má-li shromážděny dostatečné podklady svědčící o tom, za jakých podmínek a s jakým účinkem na dítě byl čin dítěte mladšího patnácti let státním zástupcem nebo před soudem projednán, a z opatřených podkladů lze učinit spolehlivý závěr, že tímto projednáním bylo dosaženo účelu zákona i bez uložení opatření.

II. Není vyloučeno, aby byl uložen dohled probačního úředníka podle § 93 odst. 1 písmo a) zák. č. 218/2003 Sb. za situace, kdy již byl nad dítětem mladším patnácti let stanoven dohled podle § 43 odst. 1 písmo b) zák. o rodině, neboť každé z těchto opatření sleduje jiný cíl a jsou odlišně upraveny i podmínky, za nichž jsou oba typy dohledu vykonávány. Ze smyslu těchto opatření, která nejsou totožná, vyplývá, že mohou být vykonávána i vedle sebe.

(podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2006, sp. zn. 8 Tdo 185/2006)

09.05.2007 10:54

Rt 4/2007

Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 190 odst. 2 tr. ř. a § 225 odst. 2 tr. ř. má i doručení rozhodnutí o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř., v němž je uvedena možnost přísnějšího právního posouzení skutku.

(usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2006, sp. zn. 7 Tdo 536/2006)

09.05.2007 10:52

Rt 5/2007

Obviněný si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, a tím naplnil uvedený znak trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. i tehdy, pokud jako statutární orgán společnosti s ručením omezeným v rozporu se zájmy této společnosti odčerpal část finančních prostředků pro své soukromé účely tím, že uhradil pojistné na pojištění právní ochrany a havarijní pojištění na motorové vozidlo, které bylo výhradně jeho majetkem.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.3.2006, sp. zn. 8 Tdo 222/2006)

09.05.2007 10:51

Rt 6/2007

Jestliže soud dospěje k závěru, že žalovaný skutek je trestným činem s mírnější trestní sazbou odnětí svobody ve srovnání s trestným činem, pro který bylo zahájeno a doposud vedeno trestní stíhání, přičemž taková změna právní kvalifikace se promítne i do jiné (kratší) promlčecí doby činu, pak se musí zabývat též otázkou promlčení trestního stíhání ve vztahu k této mírnější právní kvalifikaci skutku. Je tedy povinen posoudit např. i okolnost, zda došlo ke sdělení obvinění ve smyslu § 67 odst. 3 písmo a) tr. zák. ještě v této kratší promlčecí době.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2006, sp. zn. 4 Tz 46/2006)