// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2005

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2005

14.02.2006 22:54

Rc 74/2005

Žalovaný finanční úřad, jemuž se podle tzv. žaloby z lepšího práva mělo dostat v souvislosti s vymáháním daňového nedoplatku z výtěžku exekuce na úkor žalobce více, než mu podle hmotného práva náleželo, má ve smyslu ustanovení § 19, části věty za středníkem, o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení o této žalobě. Základem takové žaloby je nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2489/2003, ze dne 29.6.2004

14.02.2006 22:52

Rc 75/2005

Správce dědictví (§ 175e o.s.ř.) je osobou oprávněnou k podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) pro pohledávku přisouzenou zůstaviteli.

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.12.2003, sp. zn. 9 Co 696/2003

14.02.2006 22:51

Rc 76/2005

Soudní exekutor podle zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není orgánem, u kterého lze podat odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, ani orgánem, který má povinnost takové podání doručit soudu ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř.

usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Co 169/2004, ze dne 27.2.2004

14.02.2006 22:49

Rc 77/2005

V řízení o žalobě obce na náhradu nákladů za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla (§17a odst. 5 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je obec podle právní úpravy účinné od 12. listopadu 2000 (§ 35 odst. 1, § 61 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osobně osvobozena od placení soudního poplatku podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 148/2004, ze dne 30.3.2004

14.02.2006 22:48

Rc 78/2005

Prokázal-li postupník dlužníku postoupení pohledávky smlouvou, která byla neplatná proto, že ji postupitel uzavřel v duševní poruše, která jej činila k tomuto úkonu neschopným (§ 38 odst. 2 obč. zák.), a plnil-li poté dlužník postupníkovi, pak dluh zanikl splněním, ledaže dlužník o důvodu neplatnosti věděl.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 606/2003, ze dne 1.7.2004

14.02.2006 22:47

Rc 79/2005

Jestliže dlužník porušil povinnost platit včas dohodnuté splátky úvěru jen proto, že mu věřitel znemožnil nakládat s peněžními prostředky uloženými na účtech, které pro dlužníka vedl, je vymáhání smluvní pokuty vzniklé porušením výše uvedené povinnosti dlužníka výkonem práva v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.).

rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 15 Co 162/2004, ze dne 17.8.2004,

14.02.2006 22:45

Rc 80/2005

Obchodním vedením společnosti ve smyslu ustanovení § 134 obch. zák. je řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech. Právní úkon, kterým se realizuje rozhodnutí o obchodním vedení společnosti, jež má více jednatelů, je jednáním jménem společnosti, k němuž je oprávněn každý z jednatelů samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak (§ 133 odst. 1 obch. zák.).

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 479/2003, ze dne 25.8.2004

14.02.2006 22:44

Rc 81/2005

Ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému. Neuplynula-li tomu, kdo tvrdí, že jeho vlastnické právo k majetku zpeněženému správcem konkursní podstaty jako součást majetku konkursní podstaty vylučovalo příslušnost tohoto majetku ke konkursní podstatě, dosud lhůta k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může se žalobou podanou podle tohoto ustanovení proti správci konkursní podstaty domáhat vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkursní podstaty za zpeněžený majetek z konkursní podstaty. Se žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 písm. c/ o. s. ř.) podanou vůči tomu, kdo majetek zpeněžením nabyl, však taková osoba uspět nemůže. Byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku "lepší právo" než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobu směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.

rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 394/2002, ze dne 29.7.2004

14.02.2006 22:42

Rc 82/2005

Ve smyslu ustanovení § 52 odst. 2 písm. e) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze po povolení vyrovnání výkon rozhodnutí pro pohledávky věřitelů, které nemají přednost, nařídit, nelze jej však provést.

Pohledávku pojistného na sociální zabezpečení lze v průběhu vyrovnacího řízení přednostně uspokojit, jen vznikla-li po povolení vyrovnání.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1182/2003, ze dne 27.10.2004

14.02.2006 22:38

Rt 49/2005

Pokud předseda senátu neshledá důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody podle § 322 odst. 1 tr. ř. , nezamítá návrh odsouzeného na odkladu výkonu trestu, ale podle § 322 odst. 2 tr. ř. vyzve odsouzeného k předložení lékařských zpráv při nástupu výkonu trestu příslušné věznici, nikoli soudu.

usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 To 496/2004, ze dne 1.9.2004

14.02.2006 22:36

Rt 50/2005

Splnění obligatorní podmínky ustanovení § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. o zastavení trestního stíhání záležící v tom, že vzhledem k chování obviněného po spáchání činu je zřejmé, že účelu trestního řízení ( § 1 odst. 1 tr. ř. ) bylo dosaženo, nebude zpravidla možno dovodit v případech, kdy obviněný popírá dosud učiněné závěry orgánů činných v trestním řízení o podstatných okolnostech trestné činnosti kladené mu za vinu.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 1200/2004, ze dne 28.4.2005

14.02.2006 22:35

Rt 51/2005

Jednatele společnosti s ručením omezeným lze činit trestně odpovědným za úmyslné neodvedení povinných zákonných plateb za zaměstnance této společnosti ve smyslu § 147 odst. 1 tr. zák. jen ve vztahu k těm z uvedených plateb, které měly být odvedeny v době jeho výkonu funkce jednatele. Byl-li jednatel z této funkce odvolán rozhodnutím valné hromady, dnem uvedeným v tomto rozhodnutí mu zanikla povinnost odvádět zákonné platby, nevyplývá-li tato povinnost z jeho jiného postavení ve společnosti. Zápis rozhodnutí valné hromady o odvolání jednatele do obchodního rejstříku má jen deklaratorní význam.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1474/2004, ze dne 1.3.2005

14.02.2006 22:34

Rt 52/2005

Při poskytování úvěrů a půjček existuje z hlediska požadovaných úroků určitá hranice, která odděluje standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. Uvedenou hranicí je podle trestního zákona to, co lze pokládat již za hrubý nepoměr mezi vzájemnými plněními pachatele a poškozeného ve smyslu § 253 odst. 1 tr. zák. Poskytnutí půjčky peněz s úrokem obsahujícím 70 % a více za rok pak takový hrubý nepoměr zakládá.

Slib nebo poskytnutí lichvářského (hrubě nepoměrného) plnění samy o sobě nejsou trestněprávně relevantním jednáním, neboť k naplnění skutkové podstaty trestného činu lichvy se dále vyžaduje, aby pachatel současně zneužil něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení. Takové jednání nenaplňuje zákonné znaky ani žádného jiného trestného činu.

Pokud si pachatel nejdříve - zneužívaje tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo rozrušení poškozeného - dal slíbit plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k hodnotě vzájemného plnění, a poté takovou pohledávku sám uplatnil, přičítá se mu z hlediska viny jen jednání podle § 253 odst. 1, alinea první, tr. zák., nikoli (též) jednání podle § 253 odst. 1, alinea druhá, tr. zák. (tzv. palichva).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1282/2004, ze dne 12.1.2005

14.02.2006 22:31

Rt 53/2005

Jestliže pachatel odcizil trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. počítač s určitým programovým vybavením (tzv. software), je součástí škody způsobené tímto trestným činem i cena programového vybavení, za kterou se v době a v místě činu prodává (§ 89 odst. 12 tr. zák.), třebaže poškozený obdržel odcizené programové vybavení od jeho dodavatele zdarma, resp. za odcizené programové vybavení získal bezplatně nové.

Protože je obecně známo, že každý počítač může plnit svou funkci jen s určitým programovým vybavením, bude zpravidla úmyslným zaviněním pachatele pokryto i odcizení programového vybavení odpovídající umístění a využívání počítače, který byl předmětem krádeže.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 291/2005, ze dne 15.3.2005

14.02.2006 22:30

Rt 54/2005

Doručuje-li soud prostřednictvím pošty do vlastních rukou (§ 64 odst. 1 tr. ř.) zásilku obsahující usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, není vyloučeno její uložení postupem předvídaným ustanovením § 64 odst. 2 tr. ř. V takovém případě nastanou právní účinky doručení již vznikem tzv. fikce doručení vyplývající z tohoto ustanovení. Z hlediska běhu lhůt k podání dovolání tedy nemá význam pozdější faktické převzetí této zásilky (např. osobně u soudu).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 119/2005, ze dne 2.2.2005