// Profipravo.cz / Procesní nástupnictví

Procesní nástupnictví

28.03.2024 00:01

Návrh na procesní nástupnictví podle § 107a OSŘ

Návrh žalobce – postupníka ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené před podáním žaloby – na vstup postupitele do řízení odůvodněný tím, že v průběhu řízení exekutor podle § 44a odst. 1 exekučního řádu vznesl námitku neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, o kterou v řízení jde (tj. že v průběhu řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, byť s účinky ex tunc), se posuzuje jako návrh na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř. Pro takto navrhovanou změnu v osobě žalobce se souhlas žalovaného nevyžaduje (jeho nesouhlas nebrání vstupu nového žalobce do řízení).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1660/2023, ze dne 12. 12. 2023

15.02.2024 00:02

Navrácení procesní legitimace k vymáhání přikázané pohledávky

I. V těch případech, v nichž povinný (dlužník) v době přikázání jiné peněžité pohledávky oprávněnému vede se svým dlužníkem (poddlužníkem) spor o zaplacení pohledávky, nebo na základě již získaného exekučního titulu vymáhá vůči svému dlužníku (poddlužníku) pohledávku ve vykonávacím řízení nebo v exekučním řízení, je (pravomocné) usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky nebo (pravomocný) exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod práva účastníka řízení (dlužníka jako žalobce nebo dlužníka jako oprávněného) na dlužníkova věřitele (oprávněného) [§ 107a odst. 1 o. s. ř. § 36 odst. 5 exekučního řádu].

Jestliže na základě pravomocného rozhodnutí o přikázání jiné peněžité pohledávky může oprávněný (věřitel dlužníka) vstoupit do zahájeného sporu na základě návrhu povinného (dlužníka coby žalobce) podle § 107a odst. 1 o. s. ř., nebo jestliže může vstoupit do probíhajícího vykonávacího řízení nebo exekučního řízení na základě návrhu povinného (dlužníka coby oprávněného) podle § 107a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 254 odst. 1 o. s. ř., respektive podle § 36 odst. 5 exekučního řádu, pak při navrácení procesní legitimace k dalšímu vedení sporu, výkonu rozhodnutí nebo exekuce zpět dlužníku (povinnému) [typově po zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, kterou oprávněný vůči němu vedl], aniž poddlužník uspokojil oprávněného z přikázané pohledávky, může dlužník vstoupit do těchto řízení zpět (jako žalobce nebo jako oprávněný) na základě návrhu oprávněného podle § 107a o. s. ř., respektive podle § 36 odst. 5 exekučního řádu.

Tam, kde oprávněný po pravomocném přikázání jiné peněžité pohledávky využije (v souladu s dikcí § 315 odst. 1 o. s. ř. v aktuálním znění) exekuční titul dříve získaný povinným (dlužníkem) a (v situaci, kdy tak dříve neučinil dlužník) sám podle tohoto exekučního titulu podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh, pak poté, co se procesní legitimace navrátí dlužníku (povinnému) [typově po zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, kterou oprávněný vůči němu vedl], aniž poddlužník uspokojil oprávněného z přikázané pohledávky, nenalézá Nejvyšší soud (v témže duchu) oporu pro závěr, že by se takový exekuční titul (z nějž byl původně oprávněn dlužník) měl stát neúčinným (podle § 268 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). Také v tomto případě má (má mít) dlužník možnost vstoupit do vykonávacího řízení nebo do exekučního řízení vedeného oprávněným vůči poddlužníku na základě návrhu oprávněného podle § 107a odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 254 odst. 1 o. s. ř., respektive podle § 36 odst. 5 exekučního řádu.

Jiné (než shora popsané) řešení nemůže mít ani situace, kdy oprávněný na základě pravomocného rozhodnutí o přikázání jiné peněžité pohledávky vstoupil do zahájeného sporu vůči poddlužníku na základě návrhu povinného (dlužníka coby žalobce) podle § 107a odst. 1 o. s. ř. a dokončil jej tak, že získal exekuční titul na sebe, načež (případně) podle tohoto exekučního titulu vedl (stále v rámci „provádění“ výkonu rozhodnutí nebo exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky vůči dlužníku coby povinnému) výkon rozhodnutí nebo exekuce proti poddlužníku.

II. Zbývá vyřešit, zda postup popsaný výše při navrácení procesní legitimace k vymáhání přikázané pohledávky dlužníku by měl být metodologicky jiný, jestliže v době přikázání jiné peněžité pohledávky oprávněnému dlužník (povinný) ještě nevedl s poddlužníkem žádný spor o úhradu přikázané pohledávky, takže (poddlužnickou) žalobu podal jako žalobce (poprvé) až oprávněný. Opírá-li se i v tomto případě (procesní) legitimace oprávněného k vymáhaní pohledávky v nalézacím řízení o pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky, nebo o pravomocný exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a lze-li takovou skutečnost mít (v řízeních vůči poddlužníku dříve zahájených dlužníkem) za právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva účastníka řízení (dlužníka) na dlužníkova věřitele (oprávněného) [§ 107a odst. 1 o. s. ř.], pak může založit (založí) přechod práva účastníka řízení (oprávněného jako žalobce z poddlužnické žaloby) na dlužníka (povinného) i právní skutečnost, která onu procesní legitimaci oprávněného (coby žalobce z poddlužnické žaloby) ukončí (§ 107a odst. 1 o. s. ř.). Typově bude takovou právní skutečností usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, kterou oprávněný (věřitel dlužníka) vedl vůči dlužníku (jako povinnému).

I do řízení o poddlužnické žalobě podané oprávněným coby žalobcem tudíž po navrácení procesní legitimace k vymáhání přikázané pohledávky může dlužník vstoupit (jako nový žalobce místo oprávněného) postupem podle § 107a o. s. ř. na základě návrhu oprávněného (coby dosavadního žalobce). Odtud dále plyne, že navrátí-li se procesní legitimace dlužníku (povinnému) v době, kdy oprávněný dokončil spor, který sám zahájil, tak, že získal vůči poddlužníku exekuční titul na sebe, avšak předtím, než podle tohoto exekučního titulu zahájil vůči poddlužníku vykonávací řízení nebo exekuční řízení, pak dlužník může podle takového exekučního titulu (jako oprávněný z něj) vůči poddlužníku sám navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci. Listinou osvědčující přechod práva z rozhodnutí získaného oprávněným na dlužníka (§ 256 o. s. ř., § 36 exekučního řádu) typově bude usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, kterou oprávněný (věřitel dlužníka) vedl vůči dlužníku (jako povinnému). Navrátí-li se procesní legitimace dlužníku (povinnému) v době, kdy oprávněný dokončil spor který sám zahájil, tak, že získal vůči poddlužníku exekuční titul na sebe a kdy již podle takového exekučního titulu vede výkon rozhodnutí nebo exekuci na majetek poddlužníka (coby povinného) má (má mít) dlužník možnost vstoupit do vykonávacího řízení nebo do exekučního řízení vedeného oprávněným vůči poddlužníku na základě exekučního titulu získaného oprávněným (věřitelem dlužníka) v nalézacím řízení (které sám zahájil) vůči poddlužníku na základě návrhu oprávněného podle § 107a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 254 odst. 1 o. s. ř., respektive podle § 36 odst. 5 exekučního řádu.

Teprve tehdy, jestliže oprávněný (věřitel dlužníka) po navrácení procesní legitimace dlužníku (povinnému) nepodá (jako dosavadní žalobce) v probíhajícím sporu vůči poddlužníku návrh podle § 107a o. s. ř. ač tuto možnost měl, soud žalobu zamítne proto, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva [z oprávněného zpět na dlužníka (povinného)]. Obdobně platí, že nepodá-li oprávněný (věřitel dlužníka) po navrácení procesní legitimace dlužníku (povinnému) jako dosavadní oprávněný ve vykonávacím řízení nebo v exekučním řízení vedeném vůči poddlužníku (coby povinnému) návrh podle § 107a o. s. ř., respektive podle § 36 odst. 5 exekučního řádu, ač tuto možnost měl, soud zastaví výkon rozhodnutí nebo exekuci (podle § 268 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.) proto, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva z exekučního titulu [z oprávněného zpět na dlužníka (povinného)].

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1947/2021, ze dne 31. 10. 2023

18.05.2023 00:02

Absence odůvodnění v usnesení o procesním nástupnictví

Usnesení, jímž soud podle § 107a o. s. ř. vyhoví návrhu žalobce, aby (vzhledem k tomu, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva žalobce, o něž v řízení jde) na jeho místo vstoupil do řízení nabyvatel tohoto práva, patří svou povahou k usnesením, která nemusí podle § 169 odst. 2 věty druhé o. s. ř. obsahovat odůvodnění.

Druhý předpoklad (aby „z obsahu spisu bylo zřejmé, na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto“) je tam, kde právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva žalobce, o něž v řízení jde, má být smlouva o postoupení pohledávky, typově naplněn tím, že předmětná smlouva je součástí spisového materiálu, jakož i tím, že ze spisového materiálu plyne souhlas toho, kdo má vstoupit do řízení na místo žalobce (§ 107a odst. 2 o. s. ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2649/2022, ze dne 27. 2. 2023

18.05.2023 00:01

Uplatnění § 283 odst. 1 IZ při zkoumání procesního nástupnictví

I. Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a násl. o. z. po zahájení řízení) právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod práva účastníka řízení (žalobce) [§ 107 odst. 1 o. s. ř.]. Navrhne-li žalobce (postupitel), aby na základě takové smlouvy vstoupil do řízení na jeho místo nabyvatel postoupené pohledávky (postupník), není předmětem řízení o takovém návrhu posouzení, zda pohledávka, jež měla být onou smlouvou převedena na postupníka, dosavadnímu účastníku řízení (žalobci, postupiteli) svědčí (zda v právu existuje); takové posouzení se týká již posouzení věci samé. Podstatné je jen to, aby bylo prokázáno, že předmětná právní skutečnost nastala (že je zde smlouva o postoupení pohledávky); platnost smlouvy o postoupení pohledávky se při rozhodování o takovém návrhu nezkoumá a zkoumat nemá.

II. Navrhne-li insolvenční správce dlužníka jako žalobce ve sporu, ve kterém vymáhá po žalovaném tvrzenou pohledávku insolvenčního dlužníka z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v době od 1. ledna 2014, aby [proto, že pohledávku po zahájení řízení zpeněžil tím, že ji na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupil za úplatu (§ 283 odst. 1 věta třetí insolvenčního zákona)] nabyvatel postoupené pohledávky (postupník) vstoupil do řízení na jeho místo, není ani s přihlédnutím k ustanovením insolvenčního zákona předmětem řízení o takovém návrhu posouzení, zda pohledávka, jež měla být onou smlouvou převedena na postupníka, v právu existuje a zda smlouva o postoupení pohledávky je platná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2649/2022, ze dne 27. 2. 2023

18.10.2022 00:02

Prokázání převodu směnky na řad v exekučním řízení

Podmínkou pro převod směnky na řad je vedle rubopisu také její předání nabyvateli. Ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) je proto třeba vyložit tak, že listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem je na místě za účelem pozitivního rozhodnutí o singulární sukcesi během exekuce (§ 36 odst. 5 ex. řádu) prokázat i předání směnky na řad nabyvateli. Úředně ověřený podpis indosanta (dosavadního oprávněného) na směnce nepostačuje.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1415/2022, ze dne 26. 7. 2022

18.10.2022 00:01

Právní nástupnictví žalovaného, domáhá-li se žalobce nezastupitelného plnění

Jak vyplývá z § 2009 odst. 1 o. z., obecně platí, že povinnost, jíž se žalobce v soudním řízení domáhá, smrtí žalovaného nezaniká. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, že jde o nezastupitelné plnění. Je-li předmětem řízení nárok, jehož uspokojení lze dosáhnout pouze tak, že jej splní osobně žalovaný (např. vytvoření uměleckého díla, vykonání jiné činnosti osobně žalovaným, zdržení se určitého jednání, omluva apod.), zaniká povinnost smrtí dlužníka (žalovaného).

V projednávané věci se žalobkyně domáhá po původním 2. žalovaném nároků na ochranu osobnosti a požaduje po něm (mimo jiné) zadostiučinění formou omluvy. Taková forma zadostiučinění může být poskytnuta pouze konkrétním žalovaným (zde původním 2. žalovaným) jako osobou, která (dle tvrzení žalobce) do jeho osobnostních práv neoprávněně zasáhla. Jen v takovém případě může omluva splnit svůj účel. Ostatně obdobně bylo ve vztahu k nárokům na zadostiučinění za protiprávní zásah do osobnostních práv fyzické osoby nikoli relutární formou posuzováno právní nástupnictví již za předchozí právní úpravy, přičemž z tohoto výkladu, vzhledem k minimální odlišnosti § 579 odst. 1 obč. zák. a § 2009 odst. 1 o. z., lze i nadále vycházet. Jestliže původní 2. žalovaný, po němž se žalobkyně (mimo jiné) domáhala omluvy, zemřel, neumožňuje povaha věci pokračovat v řízení o tomto nároku. Proto soud, který podle § 107 odst. 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ohledně tohoto nároku zrušil a řízení o něm zastavil, posoudil věc správně.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1328/2021, ze dne 29. 6. 2022

28.04.2022 00:02

Návrh podle § 107a odst. 1 o. s. ř. učiněný alternativně

Návrh oprávněného, kdo má vstoupit do řízení na jeho místo, musí být dostatečně určitý. Nelze tak učinit ani eventuálně ani alternativně. Není totiž věcí exekučního soudu ani soudního exekutora, aby konkrétního právního nástupce oprávněného sám vybíral ze dvou v úvahu připadajících subjektů, které oprávněný označil. Návrh podle § 107a odst. 1 o. s. ř. učiněný alternativně tak není dostatečně určitý a na jeho základě nelze rozhodnout o vstupu nového účastníka řízení na místo oprávněného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3529/2021, ze dne 15. 2. 2022

31.03.2022 00:02

Procesní nástupce zaniklé právnické osoby

I. V případě ztráty způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o. s. ř. v průběhu soudního řízení (tedy po zahájení řízení a zároveň před tím, než je řízení pravomocně skončeno) nemá soud na výběr, zda bude postupovat podle § 107 o. s. ř., nebo – v případě, že byl učiněn příslušný návrh ze strany účastníka řízení – podle § 107a o. s. ř. V takové situaci musí soud z úřední povinnosti posoudit, zda a s kým může být v řízení pokračováno, a to v intencích § 107 o. s. ř. Podle § 107 odst. 2, nebo odst. 3 o. s. ř. pak soud především zvažuje, zda je tu taková osoba, která vstoupila do práv či povinností „zaniklého“ účastníka, o něž se řízení vede.

II. Ustanovení § 107 odst. 3 o. s. ř. není možné vykládat ryze formalistickým způsobem tak, že procesním nástupcem zaniklé právnické osoby může být v občanském soudním řízení jen ten, kdo vstoupil do práv a povinností této právnické osoby, popřípadě vstoupil do práva či povinnosti, o které se řízení vede, až po jejím zániku. Vždy je třeba dbát na to, aby procesním rozhodnutím nedůvodně nedošlo k zamezení přístupu účastníka k soudu, resp. k zabránění projednání a rozhodnutí právního případu soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 726/2021, ze dne 18. 1. 2022

16.11.2020 00:01

Procesní nástupnictví při převodu práv ze směnky na řad

Postoupení pohledávky není právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod směnky (resp. práv ze směnky) na řad, proto v případě, kdy je exekučně vymáhána povinnost uhradit dlužnou částku z titulu neuhrazené směnky na řad, nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro vstup nového oprávněného do řízení, je-li převod práva prokazován předložením smlouvy o postoupení pohledávky. Postoupení pohledávky tedy není právní skutečností, s níž právní předpisy v případě pohledávky ze směnky na řad spojují převod práva na jiného ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5 e. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2116/2020, ze dne 26. 8. 2020

07.10.2020 00:01

Procesní nástupnictví v řízení o žalobě na ochranu proti nekalé soutěži

V řízení, jehož předmětem je tzv. zápůrčí nárok vyplývající z tvrzeného nekalosoutěžního jednání (tj. z existence soukromoprávního deliktu), je změna osoby, jež v tomtéž nekalosoutěžním jednání pokračuje či hrozí jeho opakováním, právní skutečností, s níž právní předpisy spojují na straně žalované přechod povinnosti, o níž v řízení jde.

Obdobně pak v řízení, jehož předmětem je tzv. odstraňovací nárok vyplývající z tvrzeného nekalosoutěžního jednání (tj. z existence následků soukromoprávního deliktu), je změna osoby, jež tytéž protiprávní následky nekalosoutěžního jednání udržuje, právní skutečností, s níž právní předpisy spojují na straně žalované přechod povinnosti, o níž v řízení jde.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 88/2020, ze dne 23. 6. 2020

02.12.2019 00:01

Procesní nástupnictví ve sporu o pohledávku vzniklou za účinnosti obč. zák.

Postupitelnost pohledávky vzniklé za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. se bude i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. řídit dosavadními právními předpisy. Posouzení, zda v důsledku postoupení této pohledávky došlo ve smyslu § 107a o. s. ř. k takové právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práv či povinností, se pak rovněž řídí dosavadní právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013, i když k postoupení došlo až po 31. 12. 2013.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1908/2018, ze dne 26. 9. 2019

21.11.2019 00:02

Změna žalovaného v řízení o odporové žalobě dle § 267a odst. 1 o.s.ř.

Okruh účastníků řízení o odporové žalobě podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. je dán zákonem (je přímo odvozen od aktuálních účastníků exekuce).

Jestliže v dané věci soudní exekutor v rámci exekuce rozhodl o procesním nástupnictví až po podání žaloby podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. (proto, že žalovaná převedla smlouvou o postoupení pohledávky předmětnou pohledávku na třetí osobu), stala se po právní moci rozhodnutí tato třetí osoba (nová oprávněná) účastníkem řízení o odporové žalobě (žalovanou) ze zákona, aniž by o tom mělo být jakkoliv rozhodováno a soud (soudní exekutor) má bez dalšího jednat jako se žalovaným s tím, kdo v exekuci vystupuje jako oprávněný. To platí bez ohledu na skutečnost, že k postoupení pohledávky došlo před podáním této žaloby. Došlo-li tedy v průběhu exekuce k tomu, že exekutor po podání žaloby podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. začal v exekuci na místo původní žalované jednat s někým jiným, není na místě rozhodovat o návrhu žalobkyně na záměnu účastníků podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř., protože nový věřitel (nový oprávněný) účastníkem řízení o žalobě podle ustanovení § 267a odst. 1 o. s. ř. již je, a řízení o návrhu žalobkyně podle § 92 odst. 2 o. s. ř. mělo být zastaveno

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2746/2019, ze dne 10. 9. 2019

27.02.2019 00:00

Zneužití práva při postoupení vymáhané pohledávky

Jestliže byl návrh na vstup nové oprávněné do řízení podle ustanovení § 107a o. s. ř. (resp. ustanovení § 36 odst. 5 ex. řádu) podán v době, kdy v řízení vyplynuly okolnosti, na jejichž základě je možné učinit závěr, že exekuce bude zastavena pro nevykonatelnost exekučního titulu z důvodu neplatné rozhodčí doložky a že povinnost nahradit náklady řízení bude uložena oprávněné, lze mít důvodně za to, že postoupení vymáhané pohledávky a v návaznosti na to podání návrhu na procesní nástupnictví oprávněné je s ohledem na ustanovení § 8 o. z. i § 2 o. s. ř. zneužitím práva.

V projednávané věci svědčí pro tento závěr i další okolnosti, například to, že k postoupení pohledávky došlo již podruhé v průběhu exekučního řízení, přičemž smlouvy o postoupení pohledávky na současnou oprávněnou a postoupení pohledávky na její procesní nástupkyni byly uzavřeny v jeden den, dále že procesní nástupkyní je cizozemská společnost se sídlem v Seychelské republice, jakož i předchozí postup oprávněné v téměř tisíci obdobných exekučních řízeních (vedených taktéž na základě neplatného rozhodčího nálezu), ve kterých oprávněná podala hromadný návrh na zastavení exekuce.

Jestliže lze v projednávané věci s ohledem ke všem dalším okolnostem učinit závěr, že zneužitím práva bylo již samotné postoupení pohledávky, nebylo nezbytné zabývat se solventností procesní nástupkyně oprávněné (srov. NS 20 Cdo 3537/2016).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3911/2018, ze dne 27. 11. 2018

31.01.2019 00:01

Zamítnutí návrhu dle § 107a o.s.ř. při splnění formálních předpokladů pro vyhovění

Nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle § 107a o. s. ř. (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení § 2 o. s. ř.

Takový postup však není namístě, jde-li o řízení, v němž má žalovaný možnost navrhnout složení jistoty na náklady řízení dle § 11 odst. 1 ZMPS a dosud nebyly zkoumány podmínky (pozitivní i negativní) vymezené v § 11 ZMPS. Přitom Nejvyšší soud nemá pochyb o tom, že v případě, kdy se subjekt, po kterém by jinak bylo možno požadovat (postupem podle § 11 ZMPS) složení zálohy při podání žaloby, má stát „novým“ žalobcem až v důsledku rozhodnutí soudu o návrhu původního žalobce dle § 107a o. s. ř., se postup podle § 11 ZMPS může uplatnit (prosadit) jako předpoklad, bez jehož splnění (tedy bez složení jistoty) se taková osoba „novým“ žalobcem stát nemůže (návrhu podle § 107a o. s. ř. nelze vyhovět).

V režimu § 11 ZMPS se otázka, zda žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon (§ 11 odst. 2 písm. a/ ZMPS), odvíjí od okolností vzešlých z návrhu podle § 107a o. s. ř. (jehož prostřednictvím se osoba, které lze uložit složení jistoty, má „novým“ žalobcem stát).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5689/2016, ze dne 31. 10. 2018

29.03.2018 00:01

ÚS: K procesnímu nástupnictví podle § 107 a § 107a OSŘ

Obecné soudy vyložily úpravu procesního nástupnictví podle § 107a § 107 o. s. ř. formálním způsobem, čímž upřely stěžovatelce možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, nepřihlédly k jejímu zájmu na ochraně subjektivních práv a nezvratně jí tak upřely meritorní projednání věci – přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3359/17, ze dne 6. 3. 2018

14.02.2018 00:00

Návrh na vstup nabyvatele pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona

Žaloba na nahrazení projevu vůle spočívající v uložení povinnosti podat návrh na vstup nabyvatele pohledávky podle § 18 insolvenčního zákona nemůže být úspěšná, neboť přihlášeného věřitele nelze žádným způsobem donucovat k podání návrhu. Věřitel totiž bez dalšího takovou povinnost nemá.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5504/2015, ze dne 30. 11. 2017

29.11.2017 00:02

Posouzení věcné legitimace oprávněné k nařízení soudního výkonu rozhodnutí

I. Soud je sice vázán rozhodnutím podle § 107a o. s. ř. potud, že je jím napříště jinak (než původně) vymezeno procesní účastenství na straně oprávněného, ne však v tom smyslu, že by již tímto usnesením bylo s konečným důsledkem předurčeno posouzení otázky, zda ve prospěch takto určeného oprávněného bude (pozitivně) rozhodnuto o nařízení výkonu rozhodnutí v režimu ustanovení § 256 odst. 1, 2 o. s. ř. Obě rozhodnutí vycházejí z navzájem odlišných procesních poměrů, jsou založena na průkazu kategoriálně jinými listinami, a v situaci (jak je tomu v dané věci), kdy k procesnímu nástupnictví dochází předtím, než byl výkon rozhodnutí nařízen, jsou i oddělena v čase; nejde tedy o rozhodování o tomtéž a rozhodnutím o změně v osobě oprávněné podle ustanovení § 107a o. s. ř. není založena překážka věci rozhodnuté, jde-li o posouzení věcné legitimace do řízení vstoupivší oprávněné. Předmět obou rozhodnutí je jiný – zatímco v prvém případě jde o rozhodování o návrhu na změnu účastníka na straně oprávněné, ve druhém případě jde o posouzení, zda jsou splněny podmínky, aby mohl být výkon rozhodnutí ve prospěch takto (procesně) určené oprávněné nařízen.

II. Při rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí odpovídá účelu a zásadám exekučního práva, že se prosazuje zásada formalizace předpokladů pro takové rozhodnutí, jak je deklarována jak ustanovením § 251 odst. 1 o. s. ř., tak ustanovením § 256 odst. 2 o. s. ř., a soud při prověřování věcné legitimace oprávněného vychází z obsahu spisu, resp. z listin předložených oprávněným a rozhoduje zpravidla bez slyšení povinného. Přitom není podstatné, zda oprávněným je někdo jiný, než kdo je v rozhodnutí jako oprávněný označen, a takovým „předběžným“ posouzením, zda je oprávněný k vedení výkonu rozhodnutí aktivně legitimován ve smyslu ustanovení § 256 o. s. ř., není soud vázán v situaci, že rozhoduje o návrhu povinného na zastavení výkonu podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Proto až v tomto stadiu řízení o zastavení soudního výkonu je v úplnosti a zpravidla při jednání cestou procesního dokazování hodnocena i povinným vznesená námitka nedostatku věcné legitimace oprávněného.

III. Co bylo řečeno o poměrech výkonu rozhodnutí dle občanského soudního řádu, platí i pro poměry exekuce vedené podle exekučního řádu, neboť jeho ustanovení § 36 odst. 3, 4 a 5 jsou rozhodným ustanovením § 107a a § 256 odst. 1, 2 o. s. ř. obdobná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4427/2016, ze dne 18. 10. 2017

17.05.2017 00:01

Souhlas se změnou oprávněného v exekučním řízení podle § 107 odst. 3 o.s.ř.

O změně v osobě oprávněného podle § 36 odst. 5, § 52 odst. 1 exekučního řádu a § 107 odst. 3 o. s. ř. soudní exekutor (soud) rozhoduje v důsledku nedostatku podmínky řízení, jenž nastal po zahájení řízení a spočívá ve ztrátě způsobilosti oprávněného být účastníkem řízení (u právnické osoby se tak děje v případě jejího zániku). Novým oprávněným (procesním nástupcem) zaniklé právnické osoby se stává osoba, o níž to stanoví zákon.

Soudní exekutor (soud) přistupuje k rozhodnutí o změně účastníka podle § 107 o. s. ř. z úřední povinnosti a není vázán návrhem účastníků, proto není relevantní případný nesouhlas nového oprávněného, tím spíše ani nesouhlas povinného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4698/2016, ze dne 15. 2. 2017

28.04.2017 00:01

Procesní nástupnictví v řízení o vyloučení věcí z exekuce

V řízení o vyloučení věcí z exekuce podle ustanovení § 267 o. s. ř. je právní skutečností zakládající procesní nástupnictví na straně žalovaného až pravomocné rozhodnutí soudního exekutora o vstupu právního nástupce do exekučního řízení na místo původního oprávněného. Skutečnost, že došlo k procesnímu nástupnictví v exekučním řízení, může soud v řízení o excindační žalobě vzít toliko na vědomí prostřednictvím usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. O tom, že ve sporu vyvolaném exekučním řízením došlo ke změně v osobě účastníka řízení, tudíž soud v řízení o excindační žalobě nerozhoduje podle ustanovení § 107a o. s. ř. Zastavení řízení o návrhu žalobce podle ustanovení § 107a o. s. ř. však příslušnému soudu nebrání, aby o vstupu nového žalovaného rozhodl rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5441/2016, ze dne 23. 1. 2017

30.03.2017 00:02

Vedení exekuce pojistitelem vůči pojištěnému viníku dopravní nehody

Právo poškozené na náhradu škody způsobené viníkem dopravní nehody nelze ztotožnit s případným právem pojistitele, u něhož je viník pojištěn, na regres podle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Právo na regres vůči škůdci při vyplacení pojistného plnění ze strany pojišťovny ani nemusí existovat, protože vznikne jen při splnění zvláštních podmínek předepsaných právě v ustanovení § 10 citovaného zákona.

Na pojistitele v posuzované věci tedy nepřešlo právo poškozené na náhradu škody vůči pojištěnému viníku dopravní nehody ani poté, co na základě pojistného vztahu s pojištěným viníkem zaplatil poškozené plnění, které bylo pojištěnému viníkovi ve vztahu k poškozené uloženo exekučním titulem. Pojistitel proto podle § 36 odst. 3 ex. řádu není osobou aktivně legitimovanou k zahájení a k vedení exekuce na základě exekučního titulu ve prospěch poškozené vůči pojištěnému viníku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4885/2016, ze dne 1. 12. 2016