// Profipravo.cz / Dovolání
Dovolání
28.03.2024 00:02
Výzva k zaplacení soudního poplatku z dovolání
V případě dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o vyslovení jeho místní nepříslušnosti a o postoupení věci soudu místně příslušnému, jež bylo podáno poté, co věc byla na základě napadeného pravomocného usnesení v něm určenému místně příslušnému soudu již postoupena, je takto určený soud povolán dle zmíněného zákonného ustanovení k tomu, aby dovolatele podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyzval k zaplacení soudního poplatku z dovolání a v případě, že tento poplatek poté nebude řádně a včas zaplacen, aby dovolací řízení zastavil.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3609/2023, ze dne 19. 12. 2023
07.03.2024 00:02
Zánik účastníka po zahájení dovolacího řízení
Zjistí-li soud prvního stupně ve sporném řízení v době před předložením věci dovolacímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, že druhý účastník sporu, jímž je právnická osoba, zanikl po zahájení dovolacího řízení výmazem z obchodního rejstříku bez právního nástupce, je sám oprávněn vydat (podle § 107 odst. 5 o. s. ř., ve spojení s § 241b odst. 1 o. s. ř. a s § 243b o. s. ř.) usnesení o zastavení dovolacího řízení.
podle usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 74 Co 247/2022, ze dne 24. 7. 2023
23.02.2024 00:03
ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání
Z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod plyne rovněž právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí. Přestože § 243f odst. 3 občanského soudního řádu umožňuje Nejvyššímu soudu odůvodnit rozhodnutí, jímž bylo dovolání odmítnuto, pouze stručně, nelze rezignovat na požadavek, aby bylo poskytnuto alespoň nějaké odůvodnění, které vysvětlí, proč Nejvyšší soud dovolání odmítl.
Právo na přístup k soudu plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje upřednostnit ten výklad právního předpisu, který vede k objektivní přípustnosti opravného prostředku, před takovou nepřípustností.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2939/23, ze dne 24. 1. 2024
16.02.2024 00:01
ÚS: Odmítnutí dovolání z důvodu (objektivní) nepřípustnosti
Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání z důvodu (objektivní) nepřípustnosti podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (předmět řízení je tvořený nárokem na peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč), protože má za to, že předmětem dovolání jsou dva či více nároků se samostatným skutkovým základem, u nichž je přípustnost nutno posoudit individuálně, musí v odůvodnění svého rozhodnutí jasně a srozumitelně vysvětlit své úvahy, na základě kterých přijal závěr, že každý nárok má (odlišný) samostatný skutkový základ. V opačném případě Nejvyšší soud porušuje právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí, jež je součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2676/22, ze dne 17. 1. 2024
04.01.2024 00:02
Sjednocení výkladu ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) OSŘ
Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pro účely sjednocení výkladu ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 238 odst. 2 a 3 o. s. ř.) uzavírá, že je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se neuplatní, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení je těmto nárokům společné (vychází ze skutkového základu těmto nárokům společného).
Oproti tomu, je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se prosadí, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení není těmto nárokům společné (nevychází ze skutkového základu těmto nárokům společného).
Velký senát si je rovněž vědom toho, že se mohou vyskytnout hraniční případy, ve kterých nebude z podaného dovolání pro účely posouzení jeho přípustnosti prostřednictvím hodnotového censu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dobře rozpoznatelné, zda dovoláním otevřená právní otázka vychází ze společného skutkového základu uplatněných nároků (odpověď na tuto otázku může být v některých případech podmíněna až věcným přezkumem podaného dovolání). K tomu velký senát dodává, že v pochybnostech o tom, zda dovoláním otevřená právní otázka vychází ze společného skutkového základu uplatněných nároků, nemůže dovolací soud dovolání odmítnout podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Předmětem řízení je (totiž) peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50.000 Kč a výjimku z pravidla jdoucí nad rámec dikce § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zkoumáním samostatného skutkového základu jednotlivých nároků, je nutno vykládat restriktivně (v hraničních případech ve prospěch přípustnosti dovolání co do hodnotového censu).
Zbývá dodat (z praktických důvodů je žádoucí doplnit), že subjektivní prvky, jež mohou být vneseny do zkoumání přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového censu tím, jak dovolatel v dovolání vymezí právní otázky, o jejichž řešení dovolací soud žádá, se logicky nemohou promítnout do podoby poučení o přípustnosti dovolání (§ 157 odst. 1 o. s. ř. a § 169 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.) v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu; to bude obsahovat poučení o přípustnosti dovolání podle toho, zda v době vydání rozhodnutí odvolacího soudu bylo předmětem řízení peněžité plnění, které v souhrnu převyšuje 50.000 Kč.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1178/2023, ze dne 8. 11. 2023
04.01.2024 00:01
Předložení věci velkému senátu kolegia Nejvyššího soudu
Je-li tříčlenný senát Nejvyššího soudu, jemuž byla věc přidělena podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu k projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem obsaženým pro poměry dané věci ve zrušujícím nálezu Ústavního soudu, není to důvodem pro předložení věci velkému senátu příslušného kolegia Nejvyššího soudu bez zřetele k tomu, že dodržení závazného právního názoru Ústavního soudu způsobí rozpor v rozhodovací praxi tříčlenných senátů Nejvyššího soudu. To platí bez zřetele k tomu, zda jde o závazný právní názor o hmotném právu, nebo o závazný právní názor o procesním právu. Opačný závěr formulovaný v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 38/2021 má velký senát za nadále nepoužitelný.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1468/2023, ze dne 8. 11. 2023
21.12.2023 00:03
ÚS: Přípustnost dovolání a kontradiktornost řízení
Pokud odvolací soud své rozhodnutí opře o právní názor, z něhož nutně implicitně vyplývá odpověď na určitou právní otázku, Nejvyšší soud toto musí vzít v potaz při rozhodování o přípustnosti dovolání. V opačném případě porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.
Pokud Nejvyšší soud zašle dovolání k vyjádření dalšímu účastníku řízení a z obsahu jeho vyjádření posléze při rozhodování o přípustnosti dovolání vychází, přičemž nedá možnost dovolateli na vyjádření reagovat, porušuje právo dovolatele na soudní ochranu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1670/23, ze dne 28. 11. 2023
21.12.2023 00:01
ÚS: Nesprávné odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem
Ústavní soud již v minulosti mj. dovodil, že byl-li podaný opravný prostředek odmítnut, popřípadě bylo-li řízení o opravném prostředku zastaveno, aniž k tomu byly splněny zákonné podmínky, má takový postup za následek odepření přístupu k soudu, a tím i porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny (za všechny viz např. nález ze dne 24. 6. 2014 sp. zn. II. ÚS 475/13)].
K porušení tohoto práva může v některých případech dojít i tehdy, postupuje-li Nejvyšší soud při odmítnutí dovolání formálně správně (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018 sp. zn. II. ÚS 1967/18, body 14-18, či nález ze dne 16. 11. 2021 sp. zn. III. ÚS 1020/21).
V nyní projednávaném případě Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele s poukazem na § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř., přičemž důvodem takového postupu bylo to, že v rozsudku odvolacího soudu absentuje zamítavý výrok. Stěžovatel jako žalobce ve věci náhrady za nemajetkovou újmu a jako osoba s omezenou svéprávností tedy nese důsledky chybějícího výroku v rozsudku odvolacího soudu, a to v situaci, kdy z obsahu odůvodnění rozsudku krajského soudu je zcela zřejmé, že stěžovateli nebylo vyhověno v podstatné části uplatněného nároku a chybějící výrok je pouze procesním nedostatkem tohoto soudu. Takovou situaci mohl Nejvyšší soud vyřešit například rozsahovým výrokem svého rozhodnutí o dovolání. Nesprávné odmítnutí dovolání v tomto případě znamená, že se Nejvyšší soud podáním věcně nezabýval a tím porušil základní právo stěžovatele na přístup k soudu. Nápravou tohoto porušení pak logicky je vrácení věci Nejvyššímu soudu s tím, aby se jí řádně zabýval.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1224/23, ze dne 15. 11. 2023
24.11.2023 00:02
ÚS: Přípustnost dovolání u tzv. podlimitních nároků
I. Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, ač k tomu nebyl dán zákonný důvod, dopouští se tím odepření práva přístupu k soudu jakožto součásti ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Existují-li podle judikatury Nejvyššího soudu výjimečné případy, v nichž se ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu nepoužije, ač se dovolání týká nároku se samostatným skutkovým základem, který nepřevyšuje 50 000 Kč a nejde o pracovněprávní či spotřebitelskou věc, je Nejvyšší soud povinen tuto skutečnost zohlednit při posuzování dovolání a v odůvodnění rozhodnutí, jímž se dovolání odmítá jako nepřípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, vysvětlit, proč v dané věci nebylo možno uplatnit ony výjimky plynoucí z judikatury Nejvyššího soudu. V opačném případě Nejvyšší soud porušuje právo na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí, jež je součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 647/23, ze dne 31. 10. 2023
16.11.2023 00:05
ÚS: Odepření přístupu k soudu Nejvyšším soudem
Označí-li Nejvyšší soud právní otázku předestřenou v dovolání za polemiku se skutkovým stavem či námitku jiné vady v řízení, a proto neposoudí, zda tato právní otázka zakládá přípustnost dovolání, dopouští se tím odepření přístupu k soudu.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2722/22, ze dne 11. 10. 2023
21.09.2023 00:01
(Ne)přípustnost dovolání ve věci odkladu exekuce
Žaloba pro zmatečnost podaná proti usnesení exekučního soudu o zamítnutí návrhu na odklad exekuce je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení vydanému ve věci odkladu exekuce, takže i rozhodnutí odvolacího soudu vydané v řízení o takové žalobě pro zmatečnost je (stále) rozhodnutím vydaným ve věci odkladu exekuce, u kterého přípustnost dovolání vylučuje ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1705/2023, ze dne 30. 6. 2023
15.09.2023 00:03
ÚS: Předpoklady přípustnosti dovolání
Plynou-li předpoklady přípustnosti dovolání dostatečně z právní argumentace obsažené v dovolání, nelze takové dovolání odmítnout jako vadné jen pro absenci výslovného odkazu na jeden z předpokladů přípustnosti. Dovolání je nutné posuzovat podle jeho obsahu. Předestře-li tedy dovolatel právní otázku a uvede konkrétní judikaturu, s níž je řešení odvolacího soudu v rozporu, splní tím požadavek na vymezení toho, v čem spatřuje předpoklady přípustnosti dovolání. Nemusí jít přitom pouze o judikaturu dovolacího soudu, ale také o judikaturu Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva či Soudního dvora Evropské unie. Opačný postup je v rozporu s právem na přístup k soudu, které tvoří součást práva domáhat se stanoveným postupem soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Založí-li dovolatel předpoklad přípustnosti dovolání na tom, že se odvolací soud při řešení otázky hmotného či procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, nelze takové dovolání odmítnout jen proto, že dovolání explicitně nevymezuje odchýlení se od rozhodovací praxe také dovolacího soudu. Akceptování opačného výkladu by vedlo k tomu, že by v rozporu s principem subsidiarity a hospodárnosti řízení musel takové odchýlení se od judikatury napravovat až Ústavní soud.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1585/23, ze dne 29. 8. 2023
15.09.2023 00:02
ÚS: Posuzování právní argumentace obsažené v dovolání
Dovolání je nutné posuzovat podle jeho obsahu. Plynou-li předpoklady přípustnosti dovolání dostatečně z právní argumentace obsažené v dovolání, nelze takové dovolání odmítnout jako vadné jen proto, že předpoklady přípustnosti nejsou v dovolání označeny přímo a explicitně. Vykládá-li dovolací soud požadavky kladené na náležitosti dovolání přísněji, než to plyne z ústavně konformního výkladu § 241a odst. 2 ve spojení s § 237 občanského soudního řádu, porušuje právo dovolatelů na přístup k soudu, které tvoří součást práva domáhat se stanoveným postupem soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1564/23, ze dne 29. 8. 2023
15.09.2023 00:01
ÚS: Odmítnutí dovolání z důvodu nevymezení dovolacího důvodu
Obsahuje-li dovolání řádně vymezený dovolací důvod (§ 241a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu), je odmítnutí takového dovolání pro vadu nevymezení dovolacího důvodu učiněné předsedou senátu nebo pověřeným členem senátu dovolacího soudu porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 451/23, ze dne 29. 8. 2023
26.07.2023 00:01
Závaznost právního názoru dovolacího soudu
Právní názor vyjádřený v rozhodnutí, jímž Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu (popřípadě též rozhodnutí soudu prvního stupně), je pro soud v dalším řízení závazný, nezmění-li se skutkový základ věci natolik, že je vyloučena aplikace takového názoru na nový skutkový stav.
V poměrech projednávané věci lze s dovolatelem souhlasit v tom, že Nejvyšší soud v kasačním usnesení formuloval a odůvodnil [pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 a § 226 o. s. ř.)] právní závěr, podle něhož stav, kdy z obsahu žaloby nebylo seznatelné, jakou částku žalobce požaduje zaplatit z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie za dobu před rozhodnutím o úpadku žalovaného, respektive před uplynutím propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku, a za dobu po tomto datu, neumožňoval soudům přijmout závěr o tom, v jakém rozsahu byl dán důvod pro zastavení řízení podle ustanovení § 141a insolvenčního zákona (a v jakém rozsahu bylo možno věc meritorně projednat a rozhodnout).
Dovolatel ovšem přehlíží právní důsledky spojené s tím, že v dalším průběhu řízení (v době po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně a před rozhodnutím odvolacího soudu) insolvenční soud (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného [právní mocí tohoto výroku usnesení (3. srpna 2021) skončilo insolvenční řízení na majetek žalovaného] a osvobodil ho od placení pohledávek (§ 413 odst. 1 a § 414 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném). V důsledku této změny skutkového stavu totiž odpadl důvod, pro který nebylo možno v předchozí fázi řízení posoudit, v jaké části nebyly splněny podmínky pro (věcné) projednání žaloby (§ 141a insolvenčního zákona); jinak řečeno, již zde nebyla překážka, která by bránila soudu rozhodnout věcně o celém (žalobou vymezeném) předmětu řízení.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3075/2022, ze dne 30. 3. 2023
23.06.2023 00:02
ÚS: Odmítnutí dovolání pro nepřípustnost v rozporu s jeho obsahem
Ústavní soud má za to, že Nejvyšší soud staví své odmítavé rozhodnutí na závěrech, které z dovolání stěžovatele nevyplývají. Tvrzení stěžovatele obsažená v dovolání nejsou v rozporu se skutkovým stavem zjištěným obecnými soudy a své právní závěry tak stěžovatel neopírá o jiný skutkový stav, než byl zjištěn soudy. Odmítnutím dovolání porušil Nejvyšší soud právo stěžovatele na přístup k soudu, resp. právo na soudní ochranu a spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 233/23, ze dne 16. 5. 2023
09.06.2023 00:01
ÚS: Posouzení přípustnosti dovolání Nejvyšším soudem
Označí-li Nejvyšší soud v dovolání vzatém jako celek předestřenou právní otázku za námitku tzv. jiné vady řízení, a proto neposoudí, zda tato právní otázka zakládá přípustnost dovolání, dopouští se tím odepření přístupu k soudu v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 450/23, ze dne 26. 4. 2023
19.05.2023 00:01
ÚS: Požadavky na odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu
Každá otázka předložená Nejvyššímu soudu v rámci dovolání, nikoli zjevně bezdůvodně, musí být minimálně jednou vypořádána s tím, že poté již Nejvyšší soud může rozhodnutí odůvodňovat stručně, často i jen odkazem na judikaturu. Pokud Nejvyšší soud předloženou otázku takto nevypořádá, popřípadě poukáže na rozhodnutí, která nejsou pro věc relevantní, poruší právo stěžovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 432/23, ze dne 11. 4. 2023
16.05.2023 00:02
Přípustnost dovolání ve věci návrhu na doplnění rozsudku
Postup soudu a účastníků řízení pro případ, že soud ve výroku rozsudku, kterým se řízení končí, v rozporu s § 152 odst. 2 větou první o. s. ř. nerozhodl o celém předmětu řízení, je upraven v § 166 o. s. ř. To platí i pro odvolací soud (§ 211 o. s. ř.).
Jestliže odvolací soud nerozhodne o některé části předmětu řízení a účastník řízení v souladu s § 166 odst. 1 o. s. ř. navrhne doplnění rozsudku, je rozhodnutí o tomto návrhu účastníka řízení (vydané podle § 211 a § 166 odst. 2 o. s. ř.) rozhodnutím, jímž se odvolací řízení končí (ve vztahu k dotčené části předmětu řízení). Dovolání proti němu je tudíž přípustné za podmínek § 237 o. s. ř.
Jinak řečeno, účastník řízení může v souladu s § 237 o. s. ř. podat dovolání nejen proti rozsudku odvolacího soudu, jímž odvolací soud rozhodne o doplnění o část předmětu řízení (§ 166 odst. 2 věta první o. s. ř.), ale taktéž proti usnesení, jímž návrh účastníka na doplnění zamítne (§ 166 odst. 2 in fine o. s. ř.).
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 333/2022, ze dne 15. 2. 2023
12.05.2023 00:06
ÚS: Přípustnost dovolání ve vztazích ze spotřebitelských smluv
Analytická právní věta
Výjimka z nepřípustnosti dovolání v bagatelních věcech dle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., kdy se omezení přípustnosti dovolání neuplatní tehdy, jde-li o vztahy ze spotřebitelských smluv, se nevztahuje pouze na osobu dovolatele, který je spotřebitelem. Pokud obecný soud v takové věci poučí účastníka řízení, který není spotřebitelem, že dovolání není přípustné, porušuje jeho právo na soudní ochranu a na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
PRÁVNÍ VĚTY
Primárním účelem výjimky z omezení přípustnosti dovolání ve vztazích ze spotřebitelských smluv je zřejmě ochrana slabší strany. Ochrana slabší straně obecně je však poskytována již tím, že spotřebitelské věci připustíme k řízení před dovolacím soudem. Díky tomu dochází ke sjednocování judikatury v těchto věcech a tím i k větší předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Zároveň je také nutné přihlédnout ke znění zákona, které tuto výjimku koncipuje tak, že vymezuje vztahy, v nichž je dovolání i přes bagatelnost věci přípustné. Výjimka necílí pouze na osobu dovolatele, který je spotřebitelem. Pokud by zákonodárce zamýšlel omezit možnost dovolání, měl by to učinit výslovně. Ostatně obdobný koncept známe ze zákonné úpravy osvobození od soudních poplatků, které dělíme na osvobození věcné a osobní.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 308/23, ze dne 28. 3. 2023