// Profipravo.cz / Náležitosti podání

Náležitosti podání

19.04.2023 00:02

Doručování usnesení dle § 43 odst. 1 OSŘ po jeho vyhlášení při jednání

Usnesení, kterým předseda senátu podle § 43 odst. 1 o. s. ř. účastníka řízení vyzval k tomu, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, se tomuto účastníkovi nedoručuje, bylo-li vyhlášeno při jednání konaném v přítomnosti tohoto účastníka nebo jeho zástupce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2950/2022, ze dne 24. 1. 2023

21.02.2023 00:01

Aplikace § 80a insolvenčního zákona v incidenčních sporech

Ustanovení § 80a insolvenčního zákona se v incidenčních sporech nepoužije.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 123/2021, ze dne 14. 12. 2022

27.10.2022 00:04

ÚS: Právo na přístup k soudu; podání datovou schránkou

I. Není odepřením přístupu k soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neprojedná-li soud podání zaslané z datové schránky advokátní kanceláře bez připojení uznávaného elektronického podpisu zastupujícího advokáta (které nebylo v zákonné lhůtě doplněno předložením originálů písemností), byť by i byl jejím (třeba i jediným) společníkem a jednatelem.

II. Je povinností Nejvyššího soudu vypořádat se s nedostatky v úkonech soudu prvního stupně a reagovat na ně ústavně konformním způsobem, tj. v souladu s právem jednotlivce na přístup k soudu (v pochybnostech ve prospěch) ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2583/21, ze dne 29. 9. 2022

05.11.2021 00:05

ÚS: Včasnost podání učiněného prostřednictvím e-mailu

I. Včasnost elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno.

II. Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu; pro posouzení včasnosti podání není relevantní, kdy se s ním soud fakticky seznámil.

podle stanoviska Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st. 53/21, ze dne 7. 9. 2021

11.01.2021 00:02

Podání učiněné z datové schránky předsedy statutárního orgánu

Uskutečnění elektronického podání prostřednictvím datové schránky znamená „nahrazení“ uznávaného elektronického podpisu, který se jinak (při jiném způsobu elektronického podání) vyžaduje jako náležitost podání.

Není pochyb o tom, že právnická osoba může podat v elektronické podobě návrh na zápis podle § 22 z. v. r. ze své datové schránky; podání učiněné prostřednictvím datové schránky právnické osoby bude (bez dalšího) podáním této právnické osoby. Řečené pak platí bez ohledu na to, zda osoba činící podání z datové schránky právnické osoby v souladu s § 8 odst. 3 nebo odst. 6 zákona o elektronických úkonech byla oprávněná jednat jménem této právnické osoby podle § 21 o. s. ř.

Nicméně fyzická osoba, oprávněná jednat jménem právnické osoby podle § 21 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) může jménem právnické osoby učinit elektronické podání podle § 22 z. v. r. i ze své datové schránky (z datové schránky fyzické osoby podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). V takovém případě je podání podepsáno touto fyzickou osobou; je-li přitom z podání zřejmé, že je činí jménem právnické osoby např. jako předseda jejího statutárního orgánu, jde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 143/2020, ze dne 27. 10. 2020

07.05.2020 00:06

ÚS: Nečitelnost podání učiněného do datové schránky

Nezdaří-li se orgánu veřejné moci zobrazit či otevřít podání nebo přílohy účastníka řízení či jeho zástupce, učiněné v elektronické podobě formou datové zprávy doručené do datové schránky, je tento orgán povinen o takové skutečnosti danou osobu alespoň vyrozumět a poskytnout jí prostor pro nápravu tak, aby nebyla jen pro tento nedostatek krácena na svých právech. To platí tím spíše, vyplývá-li z příslušného záznamu o ověření elektronického podání, že všechny soubory obsažené v datové zprávě vyhovují technickým parametrům (velikost, formát a absence škodlivého kódu). Uvedená povinnost orgánu veřejné moci je pak o to naléhavější, závisí-li na obsahu předmětného podání další procesní postup či rozhodnutí ve věci.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 226/20, ze dne 25. 3. 2020

30.08.2018 00:01

Označení insolvenčního správce v žalobě o náhradu škody

Odpovědnost insolvenčního správce za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí, je osobní majetkovou odpovědností insolvenčního správce. Odtud zcela samozřejmě plyne, že plnění, k jehož úhradě je případně zavázán ve sporu o takovou náhradu škody nebo jiné újmy, je následně uspokojováno (exekučně vymáháno) z osobního majetku insolvenčního správce.

Ve sporu o náhradu škody nebo jiné újmy, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobila tím, že při výkonu funkce insolvenčního správce dlužníka porušila povinnosti, které jí jsou uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při výkonu funkce nepostupovala s odbornou péčí, má (musí) být žalovaná fyzická nebo právnická osoba označena jako kterákoli jiná fyzická nebo právnická osoba (stejně, jako kdyby taková osoba vedla soukromoprávní spor, který se insolvenčního řízení vůbec netýká).

Jde-li o fyzickou osobu, má být v žalobě označena (v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 o. s. ř.) jménem, příjmením a bydlištěm, popřípadě rodným číslem. Je-li žalovaná fyzická osoba ve sporu o náhradu škody nebo jiné újmy ve smyslu § 37 odst. 1 insolvenčního zákona přesto označena jako insolvenční správce příslušného dlužníka s údajem o sídle insolvenčního správce (a bez údaje o bydlišti), je žaloba vadná, jelikož zakládá rozpor mezi tím, čeho se žalobce po skutkové stránce domáhá (vyvození osobní majetkové odpovědnosti fyzické osoby za škodu nebo jinou újmu způsobenou při výkonu funkce insolvenčního správce) a tím, že žalovaný je označen jako představitel majetkové podstaty dlužníka, kteréžto označení vylučuje (zůstane-li zachováno i v soudních rozhodnutích o žalobě) uspokojení (exekučního vymožení) případně přiznaného nároku z osobního majetku insolvenčního správce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2772/2016, ze dne 7. 6. 2018

24.08.2018 00:02

ÚS: Doručování podání účastníků řízení prostřednictvím pošty

Ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, upravující doručování osobou poskytující poštovní služby, jsou ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod součástí zákonem stanoveného postupu, kterým je možno domáhat se u nezávislého a nestranného soudu svých práv; proto postup obecného soudu, který nerespektuje podacím lístkem prokázanou skutečnost uzavření poštovní smlouvy podle pravidel stanovených zákonem č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a z ní plynoucí povinnost poštovního přepravce odevzdat zásilku příjemci (soudu), je nejen v rozporu s pravidly právního institutu doručování podání účastníků řízení adresovaných soudům prostřednictvím pošty, nýbrž i porušením práva na přístup k soudu, a tím i práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1001/18, ze dne 26. 7. 2018

28.05.2018 00:02

Posouzení včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu

Rozhodujícím pro posouzení včasnosti elektronického podání prostřednictvím e-mailu je doba doručení soudu.

Lhůta jako konkrétně vyjádřený časový úsek končí uplynutím okamžiku vymezujícího její konec. Uplynutí lhůty pro podání návrhu tedy nezávisí na následném jednání soudu - zda a kdy se bude tímto návrhem zabývat. Může samozřejmě dojít k situacím, kdy podání bude odesláno či doručeno těsně po uplynutí lhůty, tedy formálně pozdě, ale ještě v době, kdy se jím adresát nestihne zabývat. Ani to však není důvod zavádět materiální hledisko pro posuzování plynutí času, neboť jde o přirozený důsledek plynutí času (první okamžik po posledním včasném okamžiku je z povahy věci okamžikem pozdním). Soud nemůže rozšiřovat zákonodárcem stanovený úplný výčet v § 57 odst. 3 občanského soudního řádu pouze s odkazem na skutečnost, že dochází k elektronizaci justice.

Jestliže v posuzované věci konec lhůty pro podání dovolání připadl na pondělí 5. 12. 2016 a dovolání bylo Nejvyššímu soudu doručeno elektronicky e-mailem až dne 6. 12. 2016 v 00:00:47 hodin, je zřejmé, že dovolání bylo podáno po uplynutí dovolací lhůty a je tedy opožděné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3214/2017, ze dne 27. 2. 2018

15.02.2018 00:04

ÚS: Povinnost informovat o neplatném elektronickém podpisu

Doručí-li účastník řízení na elektronickou podatelnu soudu podání, které obsahuje elektronický zaručený podpis, který je neplatný, má soud povinnost jej o této skutečnosti informovat. Okresní soud proto tím, že nesplnil svou právní povinnost informovat stěžovatelku o nedostatku spočívajícím v neplatnosti připojeného elektronického zaručeného podpisu, a krajský soud tím, že v projednávané věci nepřihlédl ke stěžovatelkou podanému odvolání, aniž by uvedené pochybení okresního soudu zohlednil, porušily stěžovatelčino právo na přístup k soudu zaručené článkem 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2963/17 ze dne 16. 1. 2018

25.07.2016 00:02

Doplnění podání učiněného telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě

Procesní lhůta k podání byla ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31. 8. 2011 zachována, jestliže podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu a doplněné stanoveným způsobem ve lhůtě tří dnů došlo soudu nejpozději posledního dne procesní lhůty stanovené k podání, aniž by bylo významné, že doplnění podání bylo provedeno až po jejím uplynutí.

Okamžik doplnění podání by byl z hlediska zachování procesní lhůty k podání naopak významný tehdy, jestliže by podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu bylo doplněno až po stanovené třídenní lhůtě, neboť v takovém případě by se k podání učiněnému uvedeným způsobem nepřihlíželo a procesní lhůta k podání by byla dodržena jen za podmínky, že doplnění podání by bylo učiněno u soudu (popřípadě podáno u provozovatele poštovních služeb nebo odevzdáno jinému orgánu, který má povinnost je doručit) v době, kdy procesní lhůta ještě běžela.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2918/2015, ze dne 28. 4. 2016

01.07.2016 00:01

ÚS: K postupu soudu při ztrátě podání ze spisu

Pokud dojde v řízení k takovému excesu, že je podání ztraceno, nemůže jít takové pochybení soudu nikdy k tíži účastníka. Soudy musí vynaložit veškeré možné úsilí, aby toto své pochybení napravily, a nelze akceptovat stav, kdy řízení skončí neprojednáním ztraceného podání, i kdyby to znamenalo opakované vyzvání účastníka nebo přihlédnutí k podání, k němuž se za standardních okolností nepřihlíží; tím spíše v situaci, kdy je spolehlivě zjištěno, jaký obsah ztracené podání mělo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3173/15, ze dne 17. 5. 2016

24.06.2016 00:01

ÚS: Odmítnutí žaloby pro její nesrozumitelnost a neurčitost

Nemá-li být postupem soudů porušeno právo na přístup k soudu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), jsou soudy ve sporech o plnění ze smlouvy vždy povinny hledat a zvolit takovou interpretaci žaloby, jakož i smlouvy samotné, která umožňuje meritorní projednání žaloby a vynucení povinnosti, k jejímuž plnění se smluvní strana ze své svobodné vůle zavázala.

Není přípustné, aby soud skrýval věcné zamítnutí poskytnutí soudní ochrany nároku žalobce za odmítnutí jeho žaloby, a krátil tak práva obou stran sporu, které mají mít možnost přednést své argumenty a dozvědět se, jak je soud zhodnotil a proč jim nevyhověl či vyhověl.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3564/15, ze dne 7. 6. 2016

22.04.2016 00:02

ÚS: Elektronické podání žaloby do datové schránky

Pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele podání, jako je tomu u nezaručených e-mailových zpráv zasílaných běžnou elektronickou poštou, je následný kvalifikovaný autorizační postup ve formě doručení vlastnoručně podepsaného písemného originálu namístě. Naopak, v případě doručování prostřednictvím datové schránky je požadavek další autorizace bezúčelný, jak uznal i zákonodárce novelou § 42 občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, nýbrž je striktně individuálně přidělena.

Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům, bylo by již nad únosnou míru, aby je zatěžoval dalšími povinnými administrativně-technickými požadavky. Bezpečnostní argument nutného připojení uznávaného elektronického podpisu neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí eliminovat stát jako provozovatel datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně-technické zátěže pro soukromé subjekty.

Jestliže Obvodní soud pro Prahu 8 nepřihlédl - s přepjatě formalistickým odůvodněním, postrádajícím navíc oporu v zákoně – k podání stěžovatelky doručenému z datové schránky s tím, že vyžadoval jeho doplnění ještě písemným originálem, odňal tímto postupem stěžovatelce právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 289/15, ze dne 7. 3. 2016

31.03.2016 00:02

MS: Žaloba sepsaná a podaná ve slovenštině

Zásadně je věcí účastníka řízení, aby se v písemném styku obracel na soud v českém jazyce (sám si zajístí překlad písemnosti) a soud zajišťuje úřední překlad písemnosti jen tam, kde bez takového postupu je právo na spravedlivý proces a rovné postavení účastníka řízení vyloučeno či omezeno. Žalobu sepsanou ve slovenštině nelze bez dalšího považovat za nesrozumitelnou ani neurčitou jen z důvodu použitého slovenského jazyka, nepostrádá-li jinak zákonné náležitosti (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1 o.s.ř.), neboť čeština a slovenština jsou jazyky velmi blízce příbuzné, s řadou shod ve slovní zásobě i stavbě jazyka, v důsledku čehož stále přetrvává široká srozumitelnost mezi oběma jazyky navzájem. Důvod k úřednímu překladu žaloby sepsané a podané ve slovenštině do jazyka českého však může vyvstat např. v důsledku prohlášení žalovaného, jemuž je uložena povinnost k vyjádření k žalobě, že žalobě nerozumí.

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 91Co 308/2015, ze dne 30. 11. 2015

01.02.2016 00:02

Doručení podání účastníka učiněného vůči soudu prostřednictvím datové sítě

K doručení podání účastníka učiněného vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové sítě dochází již okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu, a kdy se tak dostalo do dispoziční sféry soudu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3325/2013, ze dne 27. 10. 2015

13.01.2016 00:02

Nepříznivý zdravotní stav účastníka jako omluvitelný důvod zmeškání lhůty

Omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty jsou zpravidla takové skutečnosti objektivní i subjektivní povahy, jež nastanou v průběhu lhůty k učinění úkonu (např. náhlá nemoc nebo úraz), po jejichž odpadnutí je účastník schopen zmeškaný úkon učinit. Proto takovým důvodem nemohou být překážky trvalého charakteru, které navíc v době, kdy účastník úkon činí, trvají, takže účastníku v provedení úkonu fakticky nebrání. Trvale nepříznivý zdravotní stav žalobce, jež se v průběhu trvání lhůty k podání odvolání nezměnil, tak nelze považovat za omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty ve smyslu ustanovení § 58 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1650/2015, ze dne 14. 10. 2015

28.12.2015 00:01

Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu

Ze zásady bezformálnosti vyplývá, že soud posuzuje procesní úkony podle jejich obsahu. Pro posouzení procesních úkonů proto není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. Uvedeným způsobem soud ovšem postupuje jen tehdy, je-li úkon účastníka dostatečně určitý a srozumitelný a má-li všechny potřebné náležitosti; neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba nejprve účastníka vyzvat, aby úkon náležitě formuloval (neurčitý nebo nesrozumitelný úkon nemá žádné právní následky, a proto není možné k němu přihlížet) nebo aby odstranil vady podání (postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř.); teprve poté lze úkon posoudit podle jeho obsahu.

Posouzení procesního úkonu podle obsahu (na druhé straně) soudu neumožňuje, aby určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl. V ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. se soudu ukládá posuzovat procesní úkon účastníka bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil nebo zda jej vůbec označil, neumožňuje mu však, aby "domýšlel" obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají.

Obdobně se podle obsahu a nikoliv jen podle označení posuzují také jednotlivé náležitosti procesního úkonu; to platí rovněž o vymezení rozsahu, v jakém se napadá odvoláním rozhodnutí soudu vydané v řízení v prvním stupni, o vylíčení odvolacího důvodu nebo o uvedení odvolacího návrhu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 369/2015, ze dne 9. 10. 2015

13.02.2015 00:00

ÚS: Výzva soudu k odstranění vady plné moci

Nedostatky v činnosti soudní moci nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod. Není proto spravedlivé, aby nedostatek v činnosti soudu spočívající v absenci výzvy soudu adresované stěžovateli jako oprávněnému k odstranění vad plné moci, resp. doložení plné moci opravňující advokáta zastupovat stěžovatele jako oprávněného, šel k tíži stěžovatele.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3144/14, ze dne 15. 1. 2015

05.12.2014 00:02

ÚS: Posuzování nejasného či neurčitého podání

Základní práva nevytvářejí pouze rámec normativního obsahu podústavního práva, nýbrž i rámec jeho interpretace a aplikace. Z toho rovněž vyplývá, že při posuzování neurčitého či jinak nejasného podání, které může být podáním zahajujícím řízení před soudem, – kupříkladu žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů s vysvětlením, že žadatel se rozhodl podat dovolání v konkrétní věci – jsou obecné soudy povinny volit postup vstřícnější k právu jednotlivce na soudní ochranu. Pokud nepřistoupí k odstranění nejasností takového podání zákonem předvídaným způsobem (v dovolacím řízení § 43 odst. 1 ve spojení s § 241b odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012; § 241b občanského soudního řádu v aktuálním znění zákona č. 404/2012 Sb.), pak je třeba, aby se při jeho posuzování přiklonily k takové interpretaci jeho obsahu, která vyznívá ve prospěch práva dotčeného jednotlivce na přístup k soudu. Naopak restriktivní postoj při vyhodnocování takového nejasného podání, vedoucí k odepření věcného přezkumu obecného soudu, zakládá porušení základního práva dotčené osoby na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3106/13, ze dne 23. 10. 2014