// Profipravo.cz / Poradna

Doručení směnečného platebního rozkazučtěte právní doložku

Tazatel: P. S., 22.05.2007 17:55
Dobrý den, vzhledem k tomu, že se v poslední době rozšířilo používání směnek co by platebního nebo zajišťovacího nástroje v obchodním styku, chci se zeptat na postup doručení směnečného platebního příkazu dlužníkovi - občanovi. Konkrétně - musí mu být doručen do vlastních rukou nebo jej může převzít i osoba, jež se zdržuje v bytě, blíže viz. paragraf 46 odst. 2) o.s.ř. Jaký je pak další postup, pokud si jej dlužník nevyzvedne? Co následuje pokud na původní adrese nemá již bydliště? Můj dotaz se směřuje k tomu, jaký dopad to může následně mít na průběh a výkon směnečného platebního příkazu. Může zde nastat nějaký problém? Děkuji za zodpovězení.

Odpovídá: mha, 25.05.2007 10:27

Dobrý den, doručování fyzickým osobám je obecně upraveno v § 46 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez ohledu na to, zda se jedná o podnikatele či nikoliv. Výjimkou jsou speciální ustanovení pro doručování osobám uvedeným v § 48, 48a, 48b a 48c o. s. ř. (tj. advokátům, notářům, soudním exekutorům a patentovým zástupcům).

Směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou (srov. § 175 odst. 1 o. s. ř.), nelze jej proto doručit „vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě…“, jak to má na mysli § 46 odst. 3, věta druhá o. s. ř.

Narozdíl od běžného platebního rozkazu však není vyloučeno náhradní doručení – lze proto směnečný platební rozkaz uložit podle § 46 odst. 3, věta první o. s. ř. Postupu a účinkům uložení, resp. náhradního doručení jsme se již v naší poradně věnovali, dovolím si Vás proto v tomto směru odkázat na vyhledání dané odpovědi. V občanském soudním řádu se jedná zejména o tato relevantní ustanovení: § 46 odst. 3, 5 a 6, § 50b, § 50c o. s. ř.

Zejména musím upozornit na § 50c odst. 4 o. s. ř., který je častou příčinou nepříjemných omylů adresátů soudních písemností. Nebude-li totiž uložená písemnost (doručovaná do vlastních rukou) vyzvednuta do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Jedná se o doručení (tzv. náhradní doručení) se všemi právními důsledky; zejména pak začínají běžet příslušné lhůty, a to přesto, že písemnost zůstává ještě dalších pět dnů uložena a až poté se vrací soudu. Stává se proto, že adresát převezme na poště písemnost až patnáctý den od uložení, aniž by si uvědomil, že doručeno (nevyzvednutím uložené písemnosti) již bylo před několika dny a několik dnů případné procesní lhůty (např. k podání odvolání) tedy uběhlo! V důsledku toho adresát špatně vypočte poslední den procesní lhůty a často ji tak zmešká.

Případy, kdy se uložení považuje za neúčinné a kdy, resp. jak tedy lze odvrátit účinky doručení, popisuje § 46 odst. 6 a 5 o. s. ř. (zejména jde o případ, že se osoba v místě doručení nezdržovala v den, kdy nebyla doručovatelem zastižena, a stejně tak ani v době 10 dnů od uložení), ale to by bylo téma na delší článek…

Náhradní doručení je v probíraném případě tím nebezpečnější, že zákon stanoví velmi krátkou lhůtu k reakci na směnečný platební rozkaz: nepodá-li žalovaný námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu do tří dnů od doručení, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Námitky musí být vždy odůvodněny. Opožděné námitky soud usnesením odmítne, odvolání proti tomuto usnesení je přípustné. K prominutí zmeškání lhůty k podání námitek viz § 58 odst. 1 o. s. ř., k případnému odkladnému účinku § 58 odst. 2 o. s. ř. Námitky musí obsahovat vše, co žalovaný proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá; na jiných námitkách již žalovaný nemůže v řízení svoji obranu stavět.