// Profipravo.cz / Poradna
Rozhodčí řízeníčtěte právní doložku
Tazatel: T., 03.11.2006 14:12
V jakým připadě firma může podat žalobu do arbitražního soudu?
Odpovídá: redakce (pkr), 22.11.2006 23:24
Předpokladem pravomoci arbitráže (resp. slovy platného zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, jednoho či více rozhodců anebo rozhodčího soudu) k autoritativnímu rozhodování soukromoprávních sporů je písemná dohoda stran sporu.
Strany se mohou rozhodčí smlouvou s náležitostmi dle citovaného zákona dohodnout, že jejich spor bude s vyloučením pravomoci jinak příslušného soudu závazně rozhodovat jeden či více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud zřízený zákonem.
Rozhodčí smlouva může být sjednána pro rozhodování majetkových sporů, o nichž by jinak rozhodoval řádný soud, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním. Není tedy rozhodčí řízení vyhrazeno pouze podnikatelům či pouze pro obchodní vztahy.
Vyloučeno je uzavření rozhodčí smlouvy, jestliže o předmětu sporu strany nemohou uzavřít soudní smír. Co se takovými případy myslí, stanoví § 99 občanského soudního řádu – jde zejména o:
- věci, v nichž lze zahájit soudní řízení i bez návrhu (např. řízení o dědictví)
- věci, v nichž se rozhoduje o osobním stavu
- další věci, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věcí dohodou účastníků právního vztahu (cit. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec: Občanský soudní řád. Komentář. 6 vydání. C.H. Beck, str. 332).
Rozhodčí smlouva musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Může se týkat:
a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci)
b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka).
Pozor ale na ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, podle kterého je nutné námitku nedostatku pravomoci rozhodců/rozhodčího soudu z důvodu neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. Začnete-li jednat ve sporu vyvolaném rozhodčí žalobou, aniž byste vznesli námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu, rozhodčí soud rozhodne o uplatněnému nároku, i když třeba žádná rozhodčí smlouva mezi vámi a žalobcem ve skutečnosti uzavřena nebyla. To neplatí o námitce, že ve věci není/nebylo možné rozhodčí smlouvu uzavřít z důvodu povahy sporu (např. jde o spor, o kterém nemohou strany uzavřít smír); tuto námitku je možné vznést i později.
Důvody zrušení rozhodčího nálezu upravuje § 31 zákona, lhůtu k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu pak § 32 – jedná se o 3 měsíce od doručení rozhodčího nálezu.
Pojem „arbitráž“ (což je, zjednodušeně řečeno, synonymum rozhodčího řízení) se u nás v současnosti používá spíše pro mezinárodní (i obchodní) spory nebo třeba u sporů mezi investorem a přijímajícím státem z mezistátních úmluv o ochraně investic – takovým sporem je např. známá žaloba Saluka Investments B.V. (skupina Nomura) proti České republice. Příkladem úmluvy o ochraně investic je třeba Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o podpoře a ochraně investic, vyhlášená pod číslem 646/1992 Sb., arbitrážní ujednání naleznete v jejím článku 8.
Výhodami a nevýhodami rozhodčího řízení se v případě zájmu (resp. dotazu) budeme zabývat v některé z dalších odpovědí.