// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 17.05.2019
ÚS: Pochybení exekutora při předání námitek soudu
Pokud okresní soud v důsledku pochybení soudního exekutora neměl v době svého rozhodování písemné odůvodnění původně blanketně podaných námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, a proto se s nimi v odůvodnění rozhodnutí, kterým tento příkaz k úhradě nákladů exekuce potvrdil, vůbec nevypořádal, porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3251/18, ze dne 16. 4. 2019
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Z odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí
1. V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 27. září 2018, stěžovatel podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 18. července 2018 č. j. 24 EXE 1590/2013-23. Stěžovatel namítal, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem České republiky podle čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Z obsahu ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou (dále jen "okresní soud") sp. zn. 24 EXE 1590/2013 vyplývá, že ve věci exekučního řízení oprávněné Stavební spořitelny České spořitelny a. s. proti povinnému stěžovateli na zaplacení peněžité částky 276 150,30 Kč s příslušenstvím, které je vedeno u Exekutorského úřadu Praha 9 (dále jen "exekutorský úřad") soudním exekutorem JUDr. Milanem Suchánkem (dále jen "soudní exekutor") pod sp. zn. 085 EX 16647/12, vydal soudní exekutor dne 11. května 2018 příkaz k úhradě nákladů exekuce č. j. 085 EX 16647/12-501, kterým vyčíslil náklady exekuce v částce 310 338,38 Kč. Stěžovatel podáním odeslaným dne 16. května 2018, podal exekučnímu úřadu námitky do příkazu k úhradě nákladů exekuce a vyžádal si některé doklady, které jsou důležité pro rozhodnutí o oprávněnosti výše nákladů exekuce. Sdělením, doručeným právní zástupkyni stěžovatele Mgr. Ivetě Čaňkové dne 21. května 2018, soudní exekutor žádosti vyhověl a některé podklady jí zaslal. K tomu usnesením ze dne 18. května 2018 č. j. 085 EX 16647/-511, doručeným právní zástupkyni stěžovatele dne 21. května 2018, soudní exekutor vyzval právní zástupkyni stěžovatele, aby ve lhůtě do 5 dnů doplnila námitky o řádné odůvodnění. Právní zástupkyně stěžovatele odůvodnění námitek soudnímu exekutorovi doručila dne 15. června 2018.
3. Okresní soud usnesením, napadeným ústavní stížností, příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne 11. května 2018 č. j. 085 Ex 16647/12-501 potvrdil, přičemž v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že námitky stěžovatele řádně odůvodněny nebyly.
II.
Argumentace stěžovatele
4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že podáním odeslaným dne 16. května 2018 soudnímu exekutorovi, podal námitky do příkazu k úhradě nákladů exekuce. Námitky nebyly odůvodněny. Poté dne 15. června 2018 doručil prostřednictvím své právní zástupkyně soudnímu exekutorovi odůvodnění námitek. Soudní exekutor námitkám proti příkazu k úhradě nákladů exekuce nevyhověl a postoupil věc k rozhodnutí okresnímu soudu s tím, že dne 19. června 2018 odeslal příslušný spis, aniž by jeho obsahem bylo odůvodnění námitek, které byly soudnímu exekutorovi doručeny dne 15. června 2018. Okresní soud usnesením napadeným ústavní stížností příkaz k úhradě nákladů exekuce potvrdil z důvodu, že námitky stěžovatele nebyly odůvodněny tak, aby konající soud mohl předmětný příkaz přezkoumat.
5. Podle názoru stěžovatele popsaným postupem exekutorského úřadu došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a k porušení jeho práva na soudní ochranu podle hlavy páté Listiny.
III.
Vyjádření k ústavní stížnosti a replika stěžovatele
6. Ústavní soud vyzval okresní soud, soudního exekutora a Stavební spořitelnu České spořitelny a. s., aby se k ústavní stížnosti vyjádřili.
7. Okresní soud ve vyjádření ze dne 4. prosince 2018 uvedl, že podle jeho názoru v době rozhodování o věci nepochybil, neboť postupoval na základě těch listin, které obdržel od exekutorského úřadu, resp. listin, které se nacházely ve spise.
8. Soudní exekutor ve svém vyjádření ze dne 8. listopadu 2018 uvedl, že v předmětném exekučním řízení provedl dražbu nemovitých věcí stěžovatele a dne 9. dubna 2018 pod č. j. 085 EX 16647/12-491 po řádném skončení dražebního jednání udělil příklep vydražiteli, který v dražbě učinil nejvyšší podání. Poté, co usnesení o příklepu nabylo právní moci, a vydražitel doplatil nejvyšší podání, vydal dne 11. května 2018 č. j. 085 EX 16647/12-501 příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým určil náklady oprávněné a další náklady exekuce vzniklé prodejem movitých věcí ve vlastnictví stěžovatele. Určil, že náklady exekuce a náklady oprávněného se uhradí z nejvyššího podání učiněného v dražbě nemovitých věcí. V odůvodnění příkazu k úhradě nákladů exekuce určené náklady řádně odůvodnil. Uvedl příslušná zákonná ustanovení, z nichž vycházel při určení nákladů exekuce, způsob výpočtu odměny z nejvyššího podání a hotové výdaje spojené s provedením dražby rovněž náležitě odůvodnil, a to s poukazem na příslušné faktury dodavatele, jejichž služby byl nucen využít při provádění exekuce.
9. Příkaz k úhradě nákladů exekuce byl doručen stěžovateli (prostřednictvím jeho právní zástupkyně) dne 14. května 2018 a dne 18. května 2018 podal stěžovatel u soudního exekutora námitky proti tomuto příkazu k úhradě nákladů exekuce. Vzhledem k tomu, že námitky nebyly řádně odůvodněny, vyzval soudní exekutor právní zástupkyni stěžovatele, aby je ve lhůtě do pěti dnů od doručení výzvy písemně doplnila o řádné odvodnění. Námitky ve stanovené lhůtě řádně odůvodněny nebyly, odůvodněny byly až podáním doručeným dne 15. června 2018, které soudní exekutor založil do exekučního spisu dne 18. června 2018. Dne 19. června 2018 soudní exekutor postoupil námitky stěžovatele spolu s celým exekučním spisem k rozhodnutí okresnímu soudu. Podle názoru soudního exekutora, bylo součástí exekučního spisu v době jeho předložení exekučnímu soudu i opožděné doplnění námitek stěžovatele.
10. Soudní exekutor uvedl, že všem účastníkům předmětného exekučního řízení doručil rozvrhové usnesení ze dne 1. října 2018 č. j. 085 EX 16647/12-534 a před vyplacením finančních prostředků jednotlivým subjektům vyčkal na doběhnutí odvolací lhůty. Dne 10. října 2018 obdržel odvolání stěžovatele proti výroku I. tohoto usnesení, kterým rozhodl právě o nákladech předmětné dražby. Odvolání poté předložil spolu s exekučním spisem k rozhodnutí Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soudu odvolacímu. Do dne podání vyjádření k Ústavnímu soudu nebylo soudnímu exekutorovi rozhodnutí odvolacího soudu známo a soudní exekutor s dalšími úkony v daném exekučním řízení vyčkává jednak na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci a rovněž na rozhodnutí k podané ústavní stížnosti.
11. Soudní exekutor dále uvedl, že podle jeho přesvědčení veškeré úkony, které v průběhu řízení učinil, byly provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. V žádném případě nelze jeho postup považovat za protiprávní a ani nelze tvrdit, že došlo k porušení práv stěžovatele. Naopak to byl stěžovatel, který nepostupoval řádně, když podané námitky nedoplnil v pětidenní lhůtě, která mu byla určena. Bylo výlučně na stěžovateli, aby postupoval tak, jak mu bylo uloženo a pokud mu bylo známo, že ve stanovené lhůtě nebude schopen námitky odůvodnit, mohl požádat o prodloužení lhůty. Ničeho takového se však nestalo a stěžovatel není podle názoru soudního exekutora osobou, která si sama může v exekučním řízení určovat lhůty k provedení úkonů. Vzhledem k těmto skutečnostem soudní exekutor považuje podanou ústavní stížnost stěžovatele za nedůvodnou.
12. Ústavní soud doručil ústavní stížnost i Stavební spořitelně České spořitelny a. s., která se ve stanovené 30 denní lhůtě k ústavní stížnosti nevyjádřila a v souladu s poučením, které obdržela, má Ústavní soud za to, že se práva vedlejšího účastníka řízení vzdala.
13. Vyjádření okresního soudu a soudního exekutora doručil Ústavní soud stěžovateli na vědomí. Stěžovatel ve své replice k těmto vyjádřením ze dne 17. prosince 2018 uvedl, že podle jeho zjištění doručené odůvodnění námitek do příkazu k úhradě nákladů exekuce nebylo okresnímu soudu soudním exekutorem dodáno, a nenachází se ani ve spisu okresního soudu sp. zn. 24 EXE 1590/2013, ani na disketě spisu soudního exekutora. Podle názoru stěžovatele soudní exekutor nedodal okresnímu soudu doplnění předmětných námitek, přičemž podle jeho zjištění některé listy označené v seznamu číslem listu (které soudní exekutor dodal soudu na disketě), neodpovídaly listinám, resp. číslu listu spisu na disketě, na které byl exekutorský spis. Z rozhodnutí okresního soudu je jednoznačné, že tento rozhodoval, aniž by měl k dispozici odůvodnění námitek stěžovatele, podané dne 15. června 2018.
IV.
Procesní podmínky řízení
14. Ústavní soud nejprve zkoumal splnění podmínek řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
V.
Posouzení důvodnosti ústavní stížnosti
15. Ústavní soud v minulosti judikoval, že není zásadně oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti soudů obecných, neboť není vrcholem jejich soustavy (čl. 83 a čl. 91 odst. 1 Ústavy). Důvod ke zrušení rozhodnutí soudu by byl dán pouze tehdy, pokud by řízení jako celek nebylo spravedlivé a byla v něm porušena ústavně zaručená práva nebo svobody stěžovatele.
16. Jedním z principů představujících součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 odst. 1 Ústavy), vylučujícím libovůli při rozhodování, je základní právo účastníků řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny na reálnou a efektivní možnost jednat před soudem, spočívající v oprávnění právně i skutkově argumentovat [srov. nález ze dne 18. prosince 2002 sp. zn. II. ÚS 369/01 (N 156/28 SbNU 401) a nález ze dne 21. ledna 2003 sp. zn. II. ÚS 523/02 (N 12/29 SbNU 95)]. Tomu odpovídá povinnost obecných soudů vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci [nález ze dne 20. září 2016 sp. zn. II. ÚS 1820/16 (N 180/82 SbNU 749) a nález ze dne 19. prosince 2017 sp. zn. II. ÚS 1096/17 ).
17. Některá pochybení mohou být natolik extrémní, že vybočí z mezí hlavy páté Listiny, jakož i z principů ovládajících demokratický právní stát, a zasáhnou tak do některého ústavně zaručeného základního práva. To je právě případ stěžovatele.
18. Ústavní soud ověřil, že v soudním spisu odůvodnění námitek stěžovatele do příkazu k úhradě nákladů exekuce datované dnem 31. května 2018, a doručené soudnímu exekutorovi dne 15. června 2018, založeno není. Za této situace, kdy podle tvrzení soudního exekutora jím byly dne 19. června 2018 námitky stěžovatele spolu s celým exekučním spisem postoupeny k rozhodnutí okresnímu soudu, nezbývá než uzavřít, že okresní soud předmětné odůvodnění námitek, které obsahovalo nikoli jen námitky obecné, ale konkrétní, při svém rozhodování k dispozici neměl. Nevypořádáním se s doručenými námitkami stěžovatele, usnesení okresního soudu trpí deficity dosahujícími ústavněprávní relevance. K tomu lze poznamenat, že uvedené pochybení nelze přičítat okresnímu soudu.
19. Ve světle shora uvedeného je zjevné, že ústavní stížností napadeným usnesením bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
20. V dalším řízení okresní soud posoudí danou věc znovu, přičemž se musí vypořádat s předmětným podáním - námitkami vznesenými stěžovatelem do příkazu k úhradě nákladů exekuce, datovanými dnem 31. května 2018 a doručenými soudnímu exekutorovi dne 15. června 2018.
21. Z uvedených důvodů Ústavní soud shledal ústavní stížnost stěžovatele důvodnou, proto jí podle § 82 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vyhověl a napadené usnesení okresního soudu podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil.
Autor: US