// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 12.04.2019
NSS: Podstatná změna zhoršující postavení spotřebitele
Jakákoli změna smlouvy, která pro účastníka znamená nutnost vydat vyšší finanční obnos, než bylo doposud nutno, je podstatnou změnou zhoršující postavení účastníka ve smyslu § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ve znění účinném do 1. 9. 2017).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 11. 2018, čj. 1 As 134/2018-50)
Zdroj: č. 3851/2019, Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sbirka.nssoud.cz)
TELEKOMUNIKACE: K POJMU "PODSTATNÁ ZMĚNA SMLOUVY ZHORŠUJÍCÍ POSTAVENÍ ÚČASTNÍKA"
k § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákonů č. 468/2011 Sb. a č. 258/2014 Sb.*)
Věc: Akciová společnost O2 Czech Republic proti Českému telekomunikačnímu úřadu o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně dne 15. 5. 2015 aktivovala všem spotřebitelům, kteří u ní měli sjednaný datový tarif (dále jen „účastníci“), automaticky a bez jejich aktivního souhlasu službu „Obnovení objemu dat“. Na základě této změny poté spotřebitelům, kteří si službu vlastním jednáním nedeaktivovali, účtovala po vyčerpání základního datového balíčku pro další, žalobkyní jednostranně zvolené, objemové jednotky datových služeb cenu za zachování stávající rychlosti datového připojení.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 1. 2016 uložil žalobkyni pokutu za porušení zákazu užití nekalé obchodní praktiky stanoveného v § 4 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve spojení s § 5a odst. 2 téhož zákona, dále specifikované v příloze č. 2 písm. f) tamtéž.
Rozklad proti rozhodnutí o uložení pokuty ze dne 22. 1. 2016 zamítl předseda Rady žalovaného.
Proti rozhodnutí o rozkladu podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl.
Soud se neztotožnil s tím, že žalobkyně zcela splnila svou informační povinnost dle § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích. V oznámení o připravované změně podmínek chyběla informace ohledně práva spotřebitele ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, jestliže nové podmínky nebude akceptovat.
Soud nesouhlasil s tím, že příslušná změna byla nepodstatnou změnou a nepodléhala proto § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích. Aktivace služby „Obnovení objemu dat“ byla nepochybně změnou obchodních podmínek podle § 1752 občanského zákoníku, který pro možnost změny obchodních (smluvních) podmínek vyžaduje, aby si strany ve smlouvě takovou možnost změny smlouvy sjednaly a aby bylo ujednáno, jak se změna obchodních podmínek oznámí druhé straně. Musí být současně zachováno právo druhé strany změny odmítnout, a závazek z tohoto důvodu vypovědět; výpovědní lhůta musí být dostatečná k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele. V případě, že nebudou splněny požadavky kladené občanským zákoníkem na jednostrannou změnu smluvních podmínek, nebude taková změna platná, resp. účinná. Ustanovení § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích je ve vztahu k § 1752 občanského zákoníku lex specialis, který tuto obecnou úpravu doplňuje o specifika spočívající zejména v informační povinnosti podnikatele vůči spotřebiteli. Podle soudu tedy nebylo rozhodující, zda se jednalo o „podstatnou změnu smlouvy“, neboť § 1752 odst. 1 občanského zákoníku pracuje výhradně s pojmem „změna“ bez rozlišení.
Pokud tedy spojoval dříve zákon o elektronických komunikacích (ve znění účinném v době jednání žalobkyně) informační povinnost s „podstatnou změnou smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka“, jednalo se o podmínku, která byla podle názoru soudu mírnější v neprospěch spotřebitele (úprava provedená v kogentním § 1752 občanského zákoníku byla pro spotřebitele výhodnější), což však nemělo pro samotný právní závěr v tomto konkrétním případě vliv. Správní orgány v jednání žalobkyně správně spatřovaly porušení povinností spojených s podstatnou změnou smlouvy, což naplnilo i přísnější režim § 1752 občanského zákoníku. Každá změna obchodních podmínek vztahující se k majetkové sféře spotřebitele je změnou zásadní. Změna podmínek, která po účastníkovi vyžaduje další platbu nad sjednanou cenu příslušné služby, pokud dosud taková platba vyžadována nebyla a služba byla, byť v jiné kvalitě, poskytována bezplatně, je změnou, která má v konkurenčním prostředí vliv na rozhodování spotřebitele, zda službu využije, či nikoliv.
Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že soud nehodnotil, zda byla naplněna hypotéza § 63 odst. 6 věty třetí zákona o elektronických komunikacích účinného ke dni 15. 5. 2015. Namísto toho se argumentačně opíral o pozdější znění (účinné od 2. 9. 2017), kterým se stěžovatelka nemohla řídit. Pokud zákonodárce přijal ex post zákon, který prakticky každou změnu spojuje s právem ukončit smlouvu bez sankce, pak byla tato pozdější úprava naopak argumentem pro podporu žaloby. Soud byl povinen zkoumat, zda i před 2. 9. 2017 platila paušální úvaha o tom, že každá změna obchodních podmínek je změnou podstatnou a znamenala by zhoršení právního postavení účastníka. Úvaha soudu, že každá změna obchodních podmínek vztahující se k majetkové sféře spotřebitele, je podstatná, vede k tomu, že takto může být definována nekonečně široká skupina změn. Soud došel k závěru, že pro aplikaci § 63 odst. 6 věty třetí zákona o elektronických komunikacích účinného k 15. 5. 2015 byly podmínky splněny vždy.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z ODŮVODNĚNÍ:
III.
Posouzení věci
(…)
III.b) Výklad pojmu „podstatná změna smlouvy“ dle § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích
[28] Podle § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích „[p]odnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o uveřejnění. Pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka, jehož smlouva obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez této úhrady, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5“ (pozn. zvýraznění doplněné Nejvyšším správním soudem).
[29] V souzené věci je podstatné, že ke dni 15. 5. 2015 stěžovatelka zavedla jednostrannou změnu smlouvy účastníků využívajících mobilních datových služeb – službu „Obnovení objemu dat“. Od uvedeného data účastníkům, kteří službu svým vědomým jednáním nedeaktivovali, po vyčerpání sjednaného základního objemu datových služeb v rámci daného zúčtovacího období byl automaticky (bez aktivního vyžádání) obnoven objem datových služeb. Každé automatické obnovení objemu dat bylo zpoplatněno a následně účtováno, cena se pro jednotlivé mobilní tarify lišila v závislosti na velikosti základního balíčku. K automatickému obnovení dat mohlo v rámci zúčtovacího období dojít i opakovaně, maximálně třikrát.
[30] Stěžovatelka doručila celkem 1 065 613 účastníkům oznámení o změně smlouvy tohoto obsahu: „Od 15. 5. budeme měnit fungování datového limitu u mobilních datových služeb. Nové podmínky najdete od 15. 4. 2015 v cenících O2 Mobilní hlasová služba a O2 Mobilní internetové připojení, které jsou k dispozici na www.o2.cz/cenik-sluzeb. V návaznosti na vydání nových Všeobecných podmínek (VP) si Vás dovolujeme informovat, že dojde ke změně ve způsobu oznamování změn smlouvy (čl. 17 VP) ze strany O2 a ve způsobu objednávání z aktuální nabídky volitelných služeb (čl. 2.1 VP a příloha č. 1 Ceníku). Tyto změny pro Vás budou platné 1 měsíc od obdržení této informace. Plné znění VP najdete na www.o2.cz.“
[31] Správní orgány uzavřely, že stěžovatelka řádně splnila některé své povinnosti dle § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích, tedy uveřejnila informaci o změně smlouvy v každé své provozovně, uveřejnila tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, informovala účastníky o uveřejnění a poskytla informaci způsobem, jaký si účastníci zvolili pro zasílání vyúčtování. Podle správních orgánů šlo o podstatnou změnu smlouvy, stěžovatelka tedy měla povinnost informovat účastníky též o jejich právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny bez úhrady za ukončení smlouvy, pokud nebudou akceptovat nové podmínky. Podle správních orgánů stěžovatelka této povinnosti nedostála.
[32] Stěžovatelka městskému soudu v prvé řadě vytýká, že se nezabýval naplněním hypotézy § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích ve znění účinném k 15. 5. 2015. Tato námitka není důvodná; městský soud se otázkou, zda byly dány podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení (resp. zejména jeho věty třetí týkající se informační povinnosti v případě podstatné změny smlouvy), podrobně zabýval (srov. bod 42 a následující rozsudku). Z odůvodnění rozsudku pak jednoznačně vyplývá, že městský soud na stěžovatelčinu věc aplikoval zákon o elektronických komunikacích ve znění účinném k 15. 5. 2015. Zmínil-li městský soud v bodu 47 a 48 novelizované znění dotčeného ustanovení účinné od 2. 9. 2017, činil tak pouze pro podporu provedeného výkladu („zákonodárce ve shora uvedeném smyslu novelizoval příslušné ustanovení zákonem č. 252/2017 Sb.“).
[33] Stěžovatelka vyslovuje nesouhlas také se závěrem soudu, že shora popsaná změna smlouvy představovala změnu podstatnou.
[34] Zde je nutno zdůraznit, že stěžovatelka v kasační stížnosti vyzdvihuje pouze jednu část argumentace soudu. Dle stěžovatelky s ohledem na logiku smluvního vztahu mezi stěžovatelkou a jejími zákazníky neobstojí závěr, že „každá změna obchodních podmínek vztahující se k majetkové sféře spotřebitele“ je změnou podstatnou. Soud však tuto argumentaci dále rozvádí tak, že „změna podmínek, která po účastníkovi vyžaduje další platbu nad sjednanou cenu příslušné služby, pokud dosavad taková platba vyžadována nebyla a služba byla, byť v jiné kvalitě, poskytována bezplatně, je změnou, která má v konkurenčním prostředí vliv na rozhodování spotřebitele, zda službu využije, či nikoliv“. Obecné tvrzení o zásahu do majetkové sféry tak soud dále specifikoval, přičemž Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením shoduje. Jakákoli změna smlouvy, která pro účastníka znamená nutnost vydat vyšší finanční obnos, než bylo doposud nutno, je podstatnou změnou zhoršující postavení účastníka. Stěžovatelčina argumentace pozitivní změnou smlouvy (čerpání většího objemu dat za stejnou cenu) není případná, neboť informační povinnost dle § 63 odst. 6 věty třetí zákona o elektronických komunikacích vzniká pouze při změně k tíži účastníka. Stejně tak neobstojí námitka, že zrychlení internetového připojení ve své podstatě vede k zásahu do majetkové sféry účastníka. Dopady takového opatření, které stěžovatelka v kasační stížnosti modeluje, jsou totiž až sekundární a navíc zcela hypotetické a nepodložené (kvůli zrychlenému připojení k internetu účastník rychleji vyčerpá svůj objem dat a bude muset čerpat další); nadto i v případě zvýšení rychlosti internetového připojení jde opět o změnu ve prospěch, nikoli k tíži účastníka.
[35] Nejvyšší správní soud se tedy s městským soudem i správními orgány shoduje v tom, že provedená změna smlouvy byla změnou podstatnou. Byť se tedy městský soud v odůvodnění podrobněji zabýval tím, zda bylo třeba § 63 odst. 6 zákona o elektronických komunikacích nutno vykládat tak, že dopadá i na jiné než podstatné změny smlouvy, není dle Nejvyššího správního soudu pro posouzení věci nutno tuto otázku řešit, neboť zde šlo o podstatnou změnu smlouvy, u níž zákon informační povinnost výslovně reguloval.
*) Ustanovení § 63 odst. 6 bylo změněno s účinností od 2. 9. 2017 zákonem č. 252/2017 Sb.
Autor: SbNSS