// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 22.02.2019
ÚS: Zákon o registru smluv
Ústavní soud dospěl k závěru, že zákon č. 340/2015, o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, žádnému z dotčených subjektů vymezených v jeho § 2 odst. 1 písm. a) až n), ani žádnému jinému subjektu přístup k právu podnikat ve smyslu článku 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod neupírá, tj. neomezuje samu možnost samostatně vykonávat na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
Zákon o registru smluv nepředstavuje zásah do vlastního výkonu práva shora označených subjektů podnikat, neboť podmínky, které zákon o registru smluv klade na vybrané smlouvy uzavírané dotčenými subjekty – tj. povinnost uveřejnit danou smlouvu ve stanovené lhůtě v registru smluv, stanovený rozsah uveřejňovaných informací, vázanost účinnosti takové smlouvy na uveřejnění prostřednictvím registru smluv a konečně ani sankce za neuveřejnění takové smlouvy v registru smluv, spočívající ve zrušení neregistrované smlouvy resp. v její absolutní neplatnosti ex tunc, nepředstavují zásah, který by se dotýkal skutečné realizace esenciálního obsahu práva podnikat.
Zákon o registru smluv stanoví – ve vazbě na vytýčený cíl – z hlediska osob vyhledávajících informace, jednoznačně snazší, uživatelsky přívětivější a nákladů na získání informace prostý způsob poskytování informací. Tím do značné míry odstraňuje negativa spojená s poskytováním informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zásadním způsobem rozšiřuje aktivní složku práva na informace ve smyslu článku 17 odst. 1 a 5 Listiny základních práv a svobod. Napadená právní úprava proto není ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím duplicitní, naopak tento zákon doplňuje, čímž rozšiřuje jednak aktivní složku práva na informace, a zvláště pak možnost kontroly veřejné moci ze strany veřejnosti.
Prostředky, s nimiž státní či národní podniky [§ 2 odst. 1 písm. k) zákona o registru smluv] nakládají, jsou veřejnými prostředky, jejichž vlastníkem je stát. Tyto dotčené subjekty se tedy nenacházejí ve srovnatelném postavení s právnickými osobami soukromého práva, které si realizací jim ústavně zaručeného práva podnikat obstarávají prostředky pro zajišťování svých vlastních potřeb. Hospodárné nakládání s veřejnými prostředky (majetkem státu), s nimiž státní či národní podniky disponují, je v zájmu celé společnosti, neboť jejich případné zisky plynou do státního rozpočtu.
Ústavní soud neshledal srovnatelné postavení s jinými subjekty, které své ústavně zaručené právo podnikat uskutečňují za účelem zajištění prostředků pro uspokojení svých potřeb, ani v případě dotčených subjektů dle § 2 odst. 1 písm. n) zákona o registru smluv, neboť i ony alespoň zčásti hospodaří s veřejnými prostředky, u nichž nelze akceptovat iracionální či nehospodárné nakládání.
Ustanovení § 8 odst. 3 zákona o registru smluv nemá nepřípustné retroaktivní účinky. Důsledkem tohoto ustanovení sice je vznik povinnosti dotčených subjektů uveřejnit i smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na něž toto ustanovení dopadá, nicméně v případě porušení této povinnosti nenastávají sankční následky (neplatnost a následné zrušení „starých“ smluv), neboť z § 9 zákona o registru smluv plyne, že sankční ustanovení se uplatní až na smlouvy, uzavřené 1. 7. 2017 a později.
Zákon o registru smluv ani jeho jednotlivá ustanovení nejsou v rozporu s ústavním pořádkem a není dán důvod k jejich zrušení.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 32/17, ze dne 22. 1. 2019
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila (soudce zpravodaje), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátor Mgr. Radko Martínek, právně zastoupené Mgr. Lukášem Lorencem, advokátem, se sídlem Elišky Peškové 735/15, Praha 5, na zrušení zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, in eventum o návrhu na zrušení § 2 odst. 1 písm. b), písm. k) ve slovech "nebo národní podnik", písm. n) a § 8 odst. 3 téhož zákona, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení a za účasti vlády České republiky, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Úplné znění nálezu je k dispozici ZDE.
Autor: US