// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 19.01.2018
ÚS: Elektronická evidence tržeb – EET
I. Omezení, resp. ukončení, rozpravy o návrhu zákona ve třetím čtení, jsou-li do ní přihlášeni další poslanci, představuje porušení zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Takové procedurální pochybení však nemusí být důvodem pro derogaci zákona Ústavním soudem, bylo-li by zrušení zákona v rozporu s hodnotami právního státu, tedy zejména s principem právní jistoty (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) a se zásadou ochrany ústavnosti [čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky].
II. Elektronická evidence tržeb zavedená zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, sleduje legitimní cíl: účinný výběr daní a narovnání podnikatelského prostředí. Nová podoba evidenční povinnosti neporušuje samotnou podstatu a smysl práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), či sekundárně právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), ani nevytváří, v synergii s kontrolním hlášením podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, bariéru výkonu podnikání; není ani souborem opatření výrazně rozšiřujících rozsah poskytovaných údajů týkajících se autonomní sféry daňového subjektu nebo subjektu, jemuž byly služba či zboží poskytnuty. Nicméně, v tzv. testu proporcionality neobstojí evidence plateb prováděných bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník tržbu evidující, neboť negativní důsledky evidence v tomto dílčím aspektu převáží pozitiva, která jinak má evidování plateb splňujících náležitosti tržeb podle § 5 zákona č. 112/2016 Sb. V testu proporcionality neobstojí ani § 20 odst. 1 písm. b) a odst. 2 stanovící povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka, které v případě, jde-li se o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo (takové řešení není dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod).
III. Zmocňovací ustanovení § 10 odst. 2, 12 odst. 4 a 37 odst. 3 zákona č. 112/2016 Sb. dávají podle Ústavního soudu vládě možnost upravit otázky podřaditelné pod předmět prováděného zákona, nicméně sám zákon, kromě zcela obecného kritéria znemožnění nebo zásadního ztížení hospodárného výkonu činnosti, vládě žádné hranice nedává, což vytváří prostor pro prováděcí normotvorbu vedoucí k možné diskriminaci osob, které do zvýhodněných podmínek zahrnuty nebudou, popř. s ohledem na chybějící meze též nejistotu, zda tam někdo (a kdo konkrétně) zahrnut bude. Takto formulovaná zmocňovací ustanovení zjevně nevyhovují požadavkům na odvozenou normotvorbu (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 45/2000). Derogace zmocňovacích ustanovení je i důvodem pro zrušení „náběhu“ zbývajících etap elektronické evidence tržeb.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 26/16, ze dne 12. 12. 2017
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
-- úplné znění nálezu dostupné ZDE --
Autor: US
Reklama