// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 18.08.2017
ÚS: Příkaz k zatčení
Soud vydal příkaz k zatčení, aniž si jakýmkoliv způsobem ověřil, že zásilka nebyla doručena. Je zcela věcí soudu, jakým ze zákonných způsobů obžalovaného konání hlavního líčení informuje, není však možné, aby bez ověření, zda původně zvolený postup dosáhl zamýšleného účelu, zvolil postup nový, který nepřiměřeně závažnosti situace omezí obžalovaného na osobní svobodě, tedy zasáhne do práva zaručeného v čl. 8 odst. 3 Listiny.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 189/17, ze dne 11. 7. 2017
UPOZORNĚNÍ: Rozhodnutí Ústavního soudu publikovaná v elektronické podobě na této internetové stránce slouží pouze pro informaci o rozhodovací činnosti Ústavního soudu. Autentické jsou pouze originály a stejnopisy rozhodnutí se státním znakem a podpisem příslušné úřední osoby. Elektronické verze rozhodnutí Ústavního soudu jsou na této internetové stránce k dispozici zdarma, jejich zdroj (vč. právních vět) se nachází na adrese http://nalus.usoud.cz.
Z odůvodnění:
1. Obvodní soud pro Prahu 6 vydal podle § 69 odst. 1 trestního řádu příkaz k zatčení obžalovaného stěžovatele.
2. Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení příkazu, neboť má za to, že soud jeho vydáním porušil právo na soudní ochranu a osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1 a čl. 3 a 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 14 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že byl předvolán k hlavnímu líčení v jeho věci nařízenému na 8. a 16. prosince 2016. Předvolání si vyzvedl jak v místě svého trvalého bydliště, tak i na adrese bydliště rodičů, kam mu bylo soudem zasláno, a to dne 16. listopadu 2016. Obvodní soud pro Prahu 6 přesto vydal 23. listopadu 2016 příkaz k zatčení, který odůvodnil tím, že se stěžovateli nepodařilo předvolání doručit. V době vydání příkazu přitom nebyly do spisu založeny vrácené zásilky a závada při doručování tedy nebyla nijak potvrzena. Vzhledem k tomu, že nebyly do spisu založeny ani dodejky, bylo namístě ověřit doručení přímo u České pošty. Dne 1. prosince 2016 byl stěžovatel zadržen v budově Obvodního soudu pro Prahu 6, převezen do cely předběžného zadržení a následný den proběhlo u téhož soudu vazební zasedání, v jehož průběhu soudkyně prostřednictvím internetové stránky České pošty ověřila převzetí zásilek stěžovatelem, který byl následně propuštěn a příkaz k zatčení byl zrušen. Při zatčení nebyl stěžovateli sdělen jeho důvod, neznali jej ani policisté, kteří neměli vyhotovení příkazu, a k jejich telefonickému dotazu je soudní kancelář informovala pouze o tom, že důvodem je problém v doručování soudních písemností stěžovateli. Důvody k zatčení se stěžovatel dozvěděl až u vazebního zasedání.
4. Obvodní soud pro Prahu 6 vydal podle stěžovatele příkaz k zatčení, aniž by dříve doručení ověřil, případně zvolil jiný způsob doručení, například prostřednictvím policejního orgánu, nebo podle § 90 odst. 2 trestního řádu zajistil přítomnost stěžovatele u soudu jeho předvedením. Příkaz k zatčení lze přitom podle § 69 odst. 1 trestního řádu vydat jen tehdy, existuje-li současně vazební důvod - taková situace však nenastala a soud bezdůvodně zneužil svoji pravomoc a zkrátil tím základní práva stěžovatele.
5. Stěžovatel k ústavní stížnosti přiložil fotokopie obálek a předvolání k hlavnímu líčení, z nichž plyne, že původní termíny 6. a 9. prosince 2016 se ruší a hlavní líčení proběhne 8. a 16. prosince 2016.
6. K ústavní stížnosti se vyjádřila za Obvodní soud pro Prahu 6 předsedkyně senátu 3 T, která zrekapitulovala účast stěžovatele u hlavního líčení v předchozích letech, a popsala, proč bylo hlavní líčení odročeno na 8. a 16. prosince 2016 a jaké důvody na straně obhájkyně vedly k následnému přesunutí hlavního líčení z 16. na 19. prosince 2016.
7. V replice se stěžovatel vyjádřil k některým zmíněným předvoláním k jednání a znovu zopakoval, že soud vydal příkaz, aniž by se dříve zabýval doručením předvolání stěžovateli. Podle stěžovatele soud ve vyjádření kladl důraz na nepodstatné okolnosti a nezabýval se naplněním zákonných důvodů pro vydání příkazu k zatčení.
8. Ústavní soud si připojil spis Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 17/2014. Na č. l. 1254 verte je rukou psaný pokyn kanceláři k zaslání znaleckého posudku, k nařízení hlavního líčení na 6., 8. a 9. prosince 2016, předvolání a vyrozumění účastníků a členů senátu. Na č. l. 1280 je založena žádost obhájkyně o odročení jednání z důvodu kolize s dříve nařízenými jednáními v jiných věcech. Na č. l. 1288 verte je rukou napsán pokyn datovaný 3. listopadu 2016 k předvolání obžalovaného, znalkyně a k informování obhájkyně, státního zástupce a zmocněnce o změněném termínu konání hlavního líčení (8. a 16. prosince 2016).
9. Na č. l. 1289 je založen dopis, pravděpodobně otce stěžovatele, který vrací původní předvolání na 6., 8. a 9. prosince 2016, které pro shodu jmen převzal, ačkoliv mu nebylo určeno. Na tomto dopisu, doručeném soudu dne 8. listopadu 2016 je rukou napsán pokyn "vydat PKZ". Na č. l. 1290 je zpráva o negativním výsledku vyhledávání stěžovatele ve výkonu vazby, trestu či zadržovací detence. Na č. l. 1291 až 1293 je zažurnalizován příkaz k zatčení včetně pokynu, podle kterého má být při realizaci zatykače doručeno předvolání k hlavnímu líčení, a kopie znaleckého posudku. V uvedeném spisu se však nenacházejí ani dodejky, ani vrácená předvolání stěžovatele k hlavnímu líčení dne 8. a 16. prosince 2016.
10. Na č. l. 1300 je úřední záznam Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha IV, č. j. KRPA-488509-2/ČJ-2016-001419, podle níž se dne 30. listopadu 2016 na policejní orgán telefonicky obrátil asistent soudce Obvodního soudu pro Prahu 6, který sdělil, že následujícího dne 1. prosince 2016, kolem 13.00 hod., bude u soudu za účelem nahlédnutí do spisu sp. zn. 3 T 17/2014 přítomen stěžovatel, na kterého je vydán zatykač. Příslušníci policie se dostavili na místo, stěžovatele zatkli a po dalším telefonátu s asistentem soudce umístili v cele předběžného zadržení, aby jej následný den předvedli k soudu. Na č. l. 1301-1303 je protokol o vazebním zasedání - zde bylo stěžovateli předáno předvolání k hlavnímu líčení, byl propuštěn ze zatčení, stěžovatel požádal o konání hlavní líčení v jeho nepřítomnosti a byl zrušen příkaz k zatčení.
11. Podle § 67 trestního řádu smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, vyplývá-li důvodná obava, že a) uprchne nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestu, zejména nelze-li zjistit jeho totožnost, nemá-li trvalé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest; b) bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jinak mařit objasnění závažných skutečností; c) bude opakovat trestnou činnost, dokoná pokus nebo vykoná připravovaný trestný čin. Podle § 69 odst. 1 trestního řádu vydá předseda senátu příkaz k zatčení, jestliže je dán vazební důvod a obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu. Podle odst. 5 pak musí soudce soudu, který příkaz vydal, obviněného neprodleně vyslechnout a rozhodnout o vazbě.
12. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná a Obvodní soud pro Prahu 6 zasáhl do zaručených práv stěžovatele.
13. Ústavní soud je povolán reagovat na taková pochybení soudů při aplikaci procesních předpisů, která u stěžovatele vyvolávají negativní dopady na jeho ústavně zaručená základní práva. Proto se Ústavní soud v posuzované věci zabýval otázkou, zda napadeným rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo porušeno ústavní právo stěžovatele, což v projednávaném případě shledal.
14. Z výše uvedeného plyne, že poté, co bylo nařízeno hlavní líčení a obhájkyně soudu sdělila kolizi s jinými dříve naplánovanými akcemi, soudkyně data hlavního líčení změnila. Jednu z původních výzev zatím omylem převzal otec stěžovatele, který však nechtěl mít s věcí nic společného, a proto zásilku soudu vrátil. Vzhledem k tomu, že mezitím již bylo stěžovateli odesláno nové předvolání, považoval pravděpodobně soud vrácenou zásilku za nedoručitelnou, a aniž by doručení dvou nových výzev jakkoliv ověřil, vydal příkaz k zatčení.
15. Trestní řád obsahuje řadu nástrojů, jimiž orgány činné v trestním řízení dosahují účelu trestního řízení, a které jsou přiměřené konkrétnímu jednání stíhaných osob. Přitom je nutno trvale posuzovat, zda ten který procesní nástroj odpovídá svou razancí konkrétní situaci a zda není dostačující mírnější postup.
16. V projednávané věci soud nařídil závěrečné termíny hlavního líčení, aby mohl trestní věc stěžovatele uzavřít a chtěl mít jistotu v tom, zda bylo předvolání doručeno stěžovateli. V době, kdy doručení předvolání nebylo ani prokázáno ani vyvráceno, vydal soud příkaz k zatčení, aniž si přitom doručení jakýmkoliv jiným způsobem ověřil. Poté, kdy se stěžovatel ohlásil k nahlédnutí do spisu v té samé věci, zajistil soud vzetí stěžovatele do cely předběžného zadržení, aby jej po uplynutí 23 hodin propustil po doručení předvolání.
17. Ústavní soud považuje takový přístup za nepřiměřený, a to s ohledem na účel, k jakému byl příkaz vydán, místu a situaci, kde byl realizován, a zejména k faktu, že soud vůbec neověřil, že předvolání stěžovatel převzal čtrnáct dní před zatčením. Takový postup je projevem svévole soudu a zneužitím trestně-právních nástrojů, které mají představovat ultima ratio, tedy krajní prostředek k nápravě narušených poměrů.
18. Ústavní soud zároveň zdůrazňuje, že narušení poměrů by mohl předcházet i stěžovatel, pokud by trvale zajistil zcela bezproblémové doručování, například datovou schránkou, kterou si v průběhu řízení nechal zrušit, či zjednodušením doručování na jednu korespondenční adresu, ať už v Praze, v místě trvalého pobytu či u rodičů. Pluralita adres ve spojení s přístupem soudu, který z procesní opatrnosti doručuje na všechny jemu známé adresy stěžovatele, průběh řízení neusnadňuje. Povinností orgánů činných v trestním řízení je postupovat rychle a bez zbytečných průtahů; odročování hlavního líčení, opakované obesílání účastníků či změny obhájců, rychlost řízení snižují a zvyšují možnost výskytu chyby.
19. Je věcí soudu, jakým ze zákonných způsobů stěžovatele o datech hlavního líčení informuje, není však možné, aby bez ověření, že původně zvolený postup dosáhl zamýšleného účelu, zvolil postup nový, který nepřiměřeně závažnosti situace omezí obžalovaného na osobní svobodě, tedy zasáhne do práva zaručeného v čl. 8 odst. 3 Listiny.
20. Na základě výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnosti vyhověl a podle ustanovení § 82 odstavců 1 a 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu deklaroval, že napadený příkaz k zatčení porušil výše uvedené právo stěžovatele.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
Autor: US