// Profipravo.cz / Články a komentáře 02.05.2012
Rozhovor o novele zákona o rozhodčím řízení
Rozhovor na téma novely zákona o rozhodčím řízení nám poskytl JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. MPA, autor nového komentáře zákona o rozhodčím řízení, který vychází právě v těchto dnech.
- Dobrý den pane doktore, začněme prosím nabízející se otázkou: jaký je dle Vašeho názoru hlavní přínos novely zákona o rozhodčím řízení č. 19/2012 Sb.? A naopak, je zde něco, co se zákonodárci nepovedlo?
Z více věcí bych jmenoval na prvním místě asi stanovení obligatorních náležitostí rozhodčí smlouvy a povinnost ji uzavírat samostatně tak, aby nebyla skryta v často dlouhém textu všeobecných smluvních podmínek. Otázkou, na kterou odpoví až soudní praxe, je, zda nebude pokračovat trend zneplatňování rozhodčích doložek uzavřených ve spotřebitelských smlouvách právě z toho důvodu, že na obsah rozhodčí smlouvy klade zákon nyní značné nároky, které nebude snadné splnit. Rovněž povinná poučovací povinnost spotřebitele ze strany podnikatele vyvolává mezi arbitry mnoho otazníků.
Lze si jen povzdechnout, a to je ta mezera, na kterou se ptáte, že zákonodárce neuchopil šanci, která se nabízela, a to stanovit obsah spotřebitelské rozhodčí smlouvy vyhláškou Ministerstva spravedlnosti, které by na základě zákonného zmocnění vydalo rozhodčí smlouvu vzorovou. To by byl malý krok pro zákonodárce, ale velký skok pro rozhodčí řízení a právní jistotu vůbec. Škoda, že k němu nedošlo. Byl by konec nekonečným diskusím o platnosti a neplatnosti rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, do nichž se naše právní nauka i judikatura jaksi zasekla a které ke škodě věci odvádí pozornost od konstruktivních a věcných diskusí nad veřejnou prospěšností rozhodčího řízení jako procesního systému, nad otázkami zlepšení jeho legální symbiózy a spolupráce s justicí apod.
Musím však s povděkem kvitovat snahu Ministerstva napomoci praxi tím, že na svých webových stránkách zveřejnilo text vzorové rozhodčí doložky. To je podle mě krok správným směrem a znak právního státu, kdy se orgán moci výkonné, do jehož gesce problematika rozhodčího řízení spadá, snaží nastolit prostředí právní jistoty.
- Je ochrana spotřebitele zavedená novelou dostatečně účinná, aniž by přitom bránila hlavní přednosti rozhodčího řízení, tj. rychlému rozhodnutí sporu – viz meritorní přezkum rozhodčího nálezu soudem?
To je otázka, na kterou nám poskytne odpověď až praxe. Podle mého názoru bude záležet na tom, do jaké míry budou zneplatňovány tzv. spotřebitelské rozhodčí smlouvy, jak jsem o tom mluvil shora. Myslím si, že je ve vztahu k vyřešení této otázky primární.
Naproti tomu nemám obavy z meritorního přezkumu rozhodčího nálezu soudem, tedy z toho, zda rozhodce postupoval v souladu s právními předpisy na ochranu spotřebitele. Zvýšily se kvalifikační nároky na osobu rozhodce, rozhodce musí být právník, to je velké plus. Od rozhodce se právem očekává stejná kvalita rozhodování jako od soudce a postavení rozhodce a soudce, resp. nároky na výkon obou těchto funkcí několikrát judikaturně přiblížily jak Nejvyšší, tak Ústavní soud. Oba konstatovaly, že na řízení před rozhodcem lze klást z ústavního hlediska v zásadě stejné požadavky jako na řízení před soudem. Někdo to vidí jako překážku, ale já si naopak myslím, že rozhodce nemohla potkat lepší výzva.
- Jak vidíte další budoucnost úpravy rozhodování spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení? Očekáváte v tomto směru brzkou "novelizaci" svého komentáře?
Další budoucnost úpravy rozhodování spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení určí praxe. A ta má určitou setrvačnost. Z tohoto důvodu nelze v dohledné době (snad kromě technické novely, která by do zákona vrátila jedno ustanovení týkající se finanční arbitráže, které bylo z textu zákona v legislativním procesu nedopatřením vypuštěno) očekávat další novelizaci zákona o rozhodčím řízení a tedy ani „novelizaci“ Komentáře zákona o rozhodčím řízení.
Je nicméně otázkou, zda se nebudou konat předčasné volby, jak se o nich nyní v médiích občas mluví, a zda by po nich vládnoucí politická reprezentace neměla na právní úpravu rozhodčího řízení odlišný názor. Někteří zejména opoziční poslanci se již v minulém funkčním období Poslanecké sněmovny netajili snahou rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách zcela zakázat. Bude tedy záležet rovněž na tomto zcela neprávním aspektu věci. Na druhou stranu Evropská unie alternativní řešení sporů, a tedy i rozhodčí řízení, mediaci apod., ve své legislativní politice podporuje. Je proto otázkou, jakým směrem by se při změně vlády měla změna zákona ubírat. Ale to bych opravdu jen spekuloval, je zde v tomto ohledu skutečně více proměnných.
Spory o arbitrážní centra, resp. „appointing authority“ se zdají být u konce, souhlasíte?
Ano. Velkým přínosem novely je i to, že se postavilo na jisto postavení servisních organizací rozhodců ad hoc, tzv. arbitrážních center, jenž mohou nově i vydávat pravidla rozhodčího řízení, která musí být v rámci transparentnosti k rozhodčí smlouvě přiložena. Právě role arbitrážních center, která v praxi řeší největší počet případů, byla v posledních letech vážně zpochybněna, což prestiž rozhodčího řízení bohužel snížilo. Na druhou stranu, zákonodárce k tomu vedlo údajné zneužívání rozhodčího řízení ve vztahu ke spotřebiteli. Nyní by snad mělo být v této věci jasno.
Komentář k novele zákona o rozhodčím řízení je novou publikací, která diktuje znění nového zákona o rozhodčím řízení, je jeho odborným komentářem. Kniha bude nepostradatelnou pomůckou všem, kdo se pohybují v oblasti obchodu i obchodních arbitráží.
Kniha vychází v rozsahu 920 stran při maloobchodní ceně 1200 Kč s DPH. Objednávat ji můžete zde...
Autor: redakce