// Profipravo.cz / Monitoring 18.03.2017

Pochybení v rámci kárných řízení proti advokátům

Za odškodnění případných pochybení v rámci kárných řízení proti advokátům neodpovídá stát, ale Česká advokátní komora

vytisknout článek




IV. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) zamítl ústavní stížnost stěžovatele směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze a rozsudku Nejvyššího soudu.

Stěžovatel – advokát byl po více než tři roky kárně stíhán. Kárný senát České advokátní komory (ČAK) nakonec stěžovatele kárné žaloby zprostil, neboť bylo prokázáno, že se kárný skutek nestal. Stěžovatel se v řízení před obecnými soudy domáhal podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, po žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky ve výši 365 920 Kč s příslušenstvím, která představovala odškodnění za nezákonné kárné řízení, nepřiměřenou délku řízení a náhradu vynaložených nákladu na právní zastoupení před kárným senátem. U soudu I. stupně a odvolacího soudu měl stěžovatel částečný úspěch, spor poté vyvrcholil před Nejvyšším soudem, který žalobu stěžovatele zamítl. Podle dovolacího soudu sice lze kárné řízení vedené ČAK proti advokátovi považovat za výkon veřejné moci, který je způsobilý založit odpovědnost státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb., nemůže však založit odpovědnost státu podle tohoto zákona na základě analogie s trestním stíháním.

Ústavní soud se při svém rozhodování soustředil především na interpretaci zák. č. 82/1998 Sb. ve světle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem), tedy na zodpovězení otázky, na kterou dosavadní judikatura Ústavního soudu nedává odpověď - zda se kárné řízení vedené ČAK proti advokátovi považuje za výkon veřejné moci, který je způsobilý založit odpovědnost státu za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb.

Ústavní soud dospěl k závěru, že výklad provedený Nejvyšším soudem nelze považovat za ústavně konformní. V daném případě není možné ČAK (jednající prostřednictvím kárného orgánu) považovat za vykonavatele státní moci, resp. za právnickou nebo fyzickou osobu vykonávající státní správu, která jí byla svěřena zákonem nebo na základě zákona ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb. Při výkonu kárné pravomoci totiž ČAK nevykonává státní správu, neboť jí nebyla zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ani jiným právním předpisem svěřena. Správný je sice závěr, že kárné řízení lze považovat za výkon veřejné moci, jelikož se však nejedná o výkon státní správy, ale o výkon decentralizované veřejné správy – profesní samosprávy, odpovědnost za škodu podle zák. č. 82/1998 Sb. nelze uplatňovat, neboť ji neupravuje. Pokud jde o výkon samosprávy, tento zákon reguluje jen odpovědnost územních samosprávných korporací. V souzené věci tedy není dána odpovědnost státu, ale samotné samosprávné korporace – ČAK.

Ačkoliv tedy Ústavní soud shledal, že došlo postupem soudů k hrubému porušení podústavního práva s jistým přesahem do ústavněprávní roviny, samotný zásah do základních práv stěžovatele dosahuje minimální intenzity a navíc by zrušení rozhodnutí nemělo za následek zlepšení situace stěžovatele – stěžovatel de facto žaloval nesprávný subjekt.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3638/15 je dostupný zde (264 KB, PDF).

(zdroj zprávy naleznete zde)

Autor: tisk. zpráva ÚS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články