// Profipravo.cz / Procesní shrnutí 13.02.2018

Zachycení průběhu jednání v civilním soudním řízení

I. V případě, že soud v občanském soudním řízení postupuje při zachycování jeho průběhu způsobem upraveným v trestním řádu (§ 55a a násl. trestního řádu), nejde o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

II. Je-li řízení před soudem prvního stupně postiženo vadou v zachycení průběhu jednání, je třeba vždy zvážit, zda za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava. To platí i v případě, že soud prvního stupně tam, kde to zákon vyžaduje, nepředloží spis s přepisem zvukového záznamu (§ 40 odst. 3 o. s. ř. – ovšem jen nebyl-li pořízen protokol); v takovém případě je třeba vždy posoudit, zda není účelné spis zaslat soudu prvního stupně bez věcného vyřízení s žádostí, aby přepis pořídil.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4467/2017, ze dne 29. 11. 2017

vytisknout článek




Dotčené předpisy: § 40 o. s. ř.

Kategorie: dokazování; zdroj: www.nsoud.cz 

Z odůvodnění:

Okresní soud v Chrudimi („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 5. 2016, č. j. 4 C 309/2013-222 ve výroku I. vyhověl návrhu žalobce, kterým se domáhal vydání zemědělského kolového traktoru ZETOR 7211, rok výroby 1986, („traktor“). Dále ve výroku II. zastavil řízení v části, v níž se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem traktoru. Výrokem III. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovaný v průběhu řízení mimo jiné namítal nesprávný procesní postup soudu při zachycování průběhu jednání. Záznam z jednání vyhotovený způsobem upraveným pro trestní řízení není pro civilní řízení dostačující; vyhotovené přepisy nejsou doslovné. Takový postup vede k popření práva na spravedlivý proces.

Soud prvního stupně naopak uvedl, že právě pořízení zvukového záznamu z jednání je zárukou transparentnosti řízení a práva na spravedlivý proces. Podle § 21a odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, se záznam podle § 40 o. s. ř. pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka, ale definice takového pojmu chybí. Soud prvního stupně zdůraznil, že se jedná o podzákonný právní předpis; sám zákon o způsobu pořizování zvukového záznamu nic nestanoví. Ačkoliv od přijetí § 21a odst. 1 jednacího řádu uplynula již řada let, soud není vybaven záznamovým zařízením, umožňujícím automatickou identifikaci řečníka, a proto zvolil postup, který co nejvíce vyhovuje zákonu a je používán v trestním řízení. Vysvětlil též, proč k pořizování záznamu přistoupil; učinil tak ve snaze zajistit vyšší transparentnost řízení a chránit práva účastníků, a to kvůli námitce podjatosti vnesené neúspěšně vůči všem soudcům okresního soudu (žalovaný je soudcem odvolacího soudu).

Krajský soud v Hradci Králové, jako soud odvolací, k odvolání žalovaného usnesením ze dne 10. 5. 2017, č. j. 22 Co 349/2016-294, ve znění opravného usnesení ze dne 23. 5. 2017, č. j. 22 Co 349/2016-304, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

Rozhodnutí opřel o vadu řízení spočívající v tom, že soud prvního stupně nepořídil doslovný přepis zvukového záznamu, nevyužil záznamové zařízení schopné automatické identifikace řečníka a že pořizoval protokoly o jednáních podle zvukových záznamů s odstupem několika dnů. Absencí těchto náležitostí mohlo dojít k zásahu do práv žalovaného, který namítal vady protokolace a zpochybňoval průběh výslechu svědků. Konstatoval, že trestní řízení ovládají odlišná pravidla protokolace, která nelze aplikovat na řízení civilní. Nápravou pochybení může být pouze zopakování řízení, opětovné provedení všech důkazů při jednáních, o jejichž průběhu budou pořízeny řádné protokoly.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce („dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř.; přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, resp., při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe. Za dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.).

Namítá především formalismus v postupu odvolacího soudu. Není povinností soudu pořizovat o zvukovém záznamu doslovný právní přepis, zákon takovou povinnost nestanoví. Ustanovení § 40 odst. 3 o. s. ř. navíc rozlišuje mezi protokolem o jednání a přepisem záznamu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam, tudíž pro oba soudy měl být rozhodující zvukový záznam. Podle dovolatele není soud povinen pořizovat doslovný přepis zvukového záznamu, byl-li současně se zvukovým záznamem pořízen rovněž protokol. Argumentuje, že v této věci je možné na pořizování záznamu analogicky aplikovat pravidla trestního řízení; poukazuje tak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2014, sp. zn. 5 Tdo 364/2014. Dodává, že žalovaný měl možnost požadovat doplnění protokolu nebo podat námitky proti jeho znění, ale to neučinil.

Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., že je uplatněn dovolací důvod, uvedený v § 241a odst. 1 o. s. ř. a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména § 240 odst. 1, § 241 o. s. ř.), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Přípustnost dovolání zakládá otázka, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to důsledky zachycení průběhu jednání záznamovým zařízením, které není schopné zajistit automatickou identifikaci řečníka, a protokolu pořízeného z takového záznamu způsobem, vyhovujícím pro trestní řízení.

Odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému bylo podáno dovolání, zruší i tehdy, jestliže je stiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

Způsob zaznamenávání úkonů, při kterých soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, upravuje § 40 o. s. ř. takto:

(1) Úkony, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, se zaznamenávají ve formě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu (dále jen „záznam“). Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat, který je součástí spisu.

(2) Není-li pořízení záznamu možné nebo stanoví-li tak zákon, sepisuje se o úkonech, při nichž soud jedná s účastníky, provádí dokazování nebo vyhlašuje rozhodnutí, protokol. Soud může rozhodnout, že bude současně s pořízením záznamu sepsán o úkonu protokol. Nejsou-li při úkonu přítomni účastníci, zástupci ani veřejnost a soud provádí pouze listinné důkazy nebo vyhlašuje rozhodnutí, postačí pořízení protokolu. V případě rozporu protokolu a záznamu má přednost záznam.

(3) Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí, pokud tak ze závažných důvodů určí soud. Přepis záznamu nebo jeho části se pořídí vždy, je-li podán řádný nebo mimořádný opravný prostředek ve věci samé. Věta druhá se nepoužije, pokud soud prvního stupně rozhoduje o odmítnutí odvolání podle § 208 odst. 1 nebo byl-li pořízen protokol.

(5) V přepisu záznamu nebo jeho části se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, datum pořízení záznamu, datum vyhotovení přepisu a doslovný strukturovaný přepis záznamu. Přepis podepisuje osoba, která jej vyhotovila.

(6) V protokolu se označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů, poučení poskytnutá účastníkům, výroky rozhodnutí a vyjádření účastníků o tom, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozhodnutí; nahrazuje-li protokol podání, musí mít též jeho náležitosti.

(7) Protokol podepisuje předseda senátu a zapisovatel; nemůže-li předseda senátu protokol podepsat, podepíše jej za něho jiný člen senátu nebo jiný soudce, kterého určil předseda soudu. Byl-li uzavřen smír nebo došlo-li k uznání nároku (§ 153a odst. 1), podepisují protokol také účastníci smíru nebo žalovaný; nemohou-li číst a psát nebo z jiných důvodů protokol podepsat, uvede předseda senátu do protokolu kromě důvodu též, že úkon odpovídá jejich vůli, a příslušný záznam podepíše. Protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel.

(8) Předseda senátu opraví v protokolu chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti. Předseda senátu také rozhoduje o návrzích na doplnění protokolu a o námitkách proti jeho znění.

Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení je blíže upraveno v jednacím řádu: „Záznam podle § 40 o. s. ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu“ (§ 21a vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění novely č. 168/2009 Sb.). V důvodové zprávě k uvedené novele se uvádí: „Jednání bude zaznamenáno prostřednictvím zvukového nebo zvukově obrazového záznamového zařízení, které je schopné automaticky rozeznat řečníka, a to z důvodu následného pořízení strukturovaného přepisu záznamu, jeho přehrávání, popř. pořizování jeho kopií. Technicky je toto možno zabezpečit tím, že zařízení bude schopno zaznamenávat zvuk v tzv. zvukových stopách. Podrobnosti samotného procesu nahrávání resp. obsluhy nahrávacího zařízení bude upraveno vnitřním předpisem Ministerstva spravedlnosti, jako je tomu i v trestním řízení. Konkrétnější úprava pořizování záznamů bude také upravena ve vnitřním a kancelářském řádu.“ V instrukci Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, však taková úprava provedena dosud nebyla.

Pro trestní řízení je věc upravena takto:

„O průběhu hlavního líčení je, nerozhodne-li z důležitých důvodů předseda senátu jinak, pořizován zvukový záznam; ustanovení § 55a odst. 1 věty druhé tím není dotčeno“ (§ 55b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním - „trestní řád“).
„Je-li jako zapisovatel přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, protokol se nediktuje, ale samostatně jej podle zvukového záznamu pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník“ (§ 55b odst. 2 trestního řádu).
„Byl-li zvukový záznam pořízen o průběhu úkonu před soudem a není-li dán důvod k postupu podle odstavce 4, zaznamená se jeho podstatný obsah již v průběhu úkonu nebo bezprostředně po jeho ukončení do protokolu“ (§ 55b odst. 5 trestního řádu). V řízení před soudem odpovídá za správnost a úplnost protokolace vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, pokud byl přibrán jako zapisovatel (§ 55b odst. 6 trestního řádu).

K zachycení průběhu úkonu lze podle potřeby využít i těsnopisného zápisu, který se pak spolu s přepisem do obyčejného písma připojí k protokolu, případně zvukového nebo obrazového záznamu, anebo i jiného vhodného prostředku. Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy (§ 55 a odst. 1 trestního řádu). „Byl-li o úkonu pořízen vedle protokolu i zvukový nebo obrazový záznam, poznamená se tato okolnost v protokolu sepsaném o úkonu, v němž se vedle údajů o čase, místě a způsobu jeho provedení uvede též údaj o použitém prostředku. Technický nosič záznamu se připojí ke spisu nebo se ve spise uvede, kde je uložen“ (§ 55a odst. 2 trestního řádu).

Po zvážení všech uvedených ustanovení a okolností věci se uvádí:

Dovolací soud nemohl přehlédnout, že bližší úprava, týkající se vymezení „záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka“, předpokládaná důvodovou zprávou k jednacímu řádu, nebyla doposud přijata, a že takové zařízení není definováno v žádném právním předpisu. V dané věci tak bylo věc třeba posoudit z hlediska požadavků kladených § 40 o. s. ř.; ten však způsob pořizování zvukového záznamu a protokolu o jednání v případě, že je pořizován zvukový záznam, neupravuje; podrobnou úpravu však obsahuje trestní řád.

Odvolací soud opřel názor o vadném zachycení průběhu jednání o rozdíly v právní úpravě pořizování zvukového záznamu v trestním a civilním řízení; uvedl, že pravidla platná pro trestní řízení nelze přenášet do civilního řízení, jehož právní úprava je jiná.

Soud prvního stupně postupoval podle úpravy v § 55b odst. 5 trestního řádu. Je třeba vzít do úvahy, že úprava trestního řízení, ve kterém se uplatňuje zásada materiální pravdy a vysoké garance práva na spravedlivý proces, klade důraz na to, aby i průběh řízení před soudem byl zachycen co nejvěrněji; to ostatně vyplývá již z povahy zájmů, o které v trestním řízení jde, a o závažnost jeho dopadů na dotčené osoby i na celou společnost; není pochyb o tom, že takto pořízené záznamy o průběhu jednání splňují nároky kladené na zajištění práva na spravedlivý civilní proces. Proto v případě, že soud v občanském soudním řízení postupuje při zachycování jeho průběhu způsobem upraveným v trestním řádu (§ 55a a násl. trestního řádu), nejde o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].

Je-li řízení před soudem prvního stupně postiženo vadou v zachycení průběhu jednání, je třeba vždy zvážit, zda za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. To platí i v případě, že soud prvního stupně tam, kde to zákon vyžaduje, nepředloží spis s přepisem zvukového záznamu (§ 40 odst. 3 o. s. ř. – ovšem jen nebyl-li pořízen protokol); v takovém případě je třeba vždy posoudit, zda není účelné spis zaslat soudu prvního stupně bez věcného vyřízení s žádostí, aby přepis pořídil. Ostatně dovolací soud již v usnesení ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. 20 Cdo 781/98, konstatoval, že odstranění podobných nedostatků má zajistit odvolací soud, a to i prostřednictvím soudu prvního stupně, není-li to povahou věci vyloučeno.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí odvolacího soudu, vycházející z jiného právního názoru na požadavky na zachycení průběhu jednání v civilním soudním řízení, je předčasné; dovolání je tedy důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Autor: -mha-

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články