// Profipravo.cz / Obchodněprávní shrnutí 28.04.2025
Tzv. předstižný návrh na zápis do veřejného rejstříku
Zpravidla platí, že platnost a účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace nastávají současně, a to dnem, kdy bylo takové rozhodnutí přijato (srov. § 45 odst. 5 z. o. k.). Není však vyloučeno, aby byla účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace zákonem nebo i samotným orgánem obchodní korporace odložena v čase.
Odloží-li orgán obchodní korporace účinnost svého rozhodnutí k určitému budoucímu datu, je třeba vznik rozhodné skutečnosti vztahovat až k okamžiku, kdy určený den nastane. Teprve tehdy totiž nastávají právem předpokládané následky a osobě uvedené v § 11 odst. 1 z. v. r. (tj. zapsané osobě, např. obchodní korporaci) vzniká podle § 11 odst. 2 z. v. r. povinnost podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku.
Úprava § 11 odst. 2 z. v. r. určuje zapsané osobě lhůtu k podání návrhu na zápis pro případ, kdy zákon ukládá povinnost určitou (již existující) skutečnost do veřejného rejstříku zapsat, a to z důvodu zajištění co největší aktuálnosti zapsaných údajů. To však neznamená, že by zapsaná osoba nemohla podat návrh na zápis údaje, jehož zápis má (toliko) deklaratorní účinek, do veřejného rejstříku poté, kdy rozhodná skutečnost sice již nastala, ale doposud nenabyla účinnosti – například má-li k zápisu navržený údaj podklad v platném, byť prozatím právně neúčinném rozhodnutí orgánu zapsané osoby. Je přitom třeba odlišovat dva možné případy v závislosti na jistotě, s jakou rozhodná skutečnost nabude právní účinnosti.
Na jedné straně může zapsaná osoba určit k účinnosti rozhodnutí svého orgánu počáteční dobu ve smyslu § 550 o. z. V takovém případě jde o doložení času, které odkazuje na událost, o níž není pochyb, že v budoucnu nastane. Účinnost rozhodnutí zapsané osoby je tak navázána na plynutí času, které se nemůže stát nemožným.
Podá-li zapsaná osoba (jinak bezvadný) návrh na zápis skutečnosti, jejíž účinnost je odložena k určitému (nepochybnému) časovému okamžiku v budoucnu, rejstříkový soud přezkoumá, zda z listin doložených k návrhu takový okamžik, jemuž časově odpovídá i v návrhu uvedený den provedení zápisu, vyplývá. Bude-li tomu tak, pak zásadně provede požadovaný zápis ke dni uvedenému v návrhu.
Rejstříkový soud za této situace (při doložení času) není oprávněn zpochybňovat, zda zapisovaná skutečnost ke dni uvedenému v návrhu nastane (nabude účinnosti). Opačný postup by odporoval registračnímu principu ovládajícímu řízení ve věcech veřejných rejstříků. Rejstříkový soud by totiž zvažoval potenciální okolnosti, které z listin doložených k návrhu nevyplývají a u nichž není ani zřejmé, zda nastanou – na rozdíl od doložení času.
Na druhé straně by byla situace odlišná, vázal-li by orgán zapsané osoby účinnost svého rozhodnutí na splnění podmínky ve smyslu § 548 o. z. Účinnost rozhodnutí orgánu zapsané osoby by tak totiž byla vázána na nejistou událost, u níž není zřejmé, zda a případně ani kdy, nastane. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přitom dovodila, že jsou-li pro účinnost rozhodnutí stanoveny jiné (od podmínek platnosti jednání odlišné – zvláštní) podmínky, je třeba zkoumat splnění těchto podmínek.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 1847/2024, ze dne 8. 4. 2025
Dotčené předpisy:
§ 11 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb.
§ 90 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb.
§ 94 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb.
§ 94 odst. 2 zák. č. 304/2013 Sb.
Kategorie: obchodní rejstřík; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
1. Navrhovatelka se podáním ze dne 30. 8. 2023 (Fj 325260/2023) domáhala změny zápisu v obchodním rejstříku, a to (mimo jiné):
- výmazu předsedy představenstva Ing. P. E. (dále jen „Ing. P. E.“) s datem zániku členství a funkce v představenstvu 15. 5. 2024 a zápisu téže osoby jako člena představenstva s datem vzniku členství 16. 5. 2024 a
- výmazu předsedy dozorčí rady Mgr. J. Ch. (dále jen „Mgr. J. Ch.“) s datem zániku funkce a členství v dozorčí radě 21. 6. 2024 a zápisu téže osoby jako člena dozorčí rady s datem vzniku členství 22. 6. 2024.
b) Řízení před soudem prvního stupně
2. Městský soud v Praze (dále též „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 13. 9. 2023, č. j. B 2405/RD509/MSPH, Fj 325260/2023/MSPH, provedl výmaz a zápis ostatních (v návrhu specifikovaných) členů představenstva a dozorčí rady navrhovatelky (výrok I.); v části zápisu výmazu předsedy představenstva Ing. P. E. s datem zániku členství a funkce v představenstvu 15. 5. 2024 a zápisu téže osoby jako člena představenstva s datem vzniku členství 16. 5. 2024 a výmazu předsedy dozorčí rady Mgr. J. Ch. s datem zániku funkce a členství v dozorčí radě 21. 6. 2024 a zápisu téže osoby jako člena dozorčí rady s datem vzniku členství 22. 6. 2024, návrh odmítl (výrok II.).
3. Rejstříkový soud ve vztahu k odmítavému výroku II. vyšel z toho, že navrhovatelka k návrhu doložila rozhodnutí valné hromady a dozorčí rady, z jejichž obsahu je zřejmé, že členství a funkce Ing. P. E. a Mgr. J. Ch. v orgánech navrhovatelky dosud nezanikly, přičemž zaniknout mají teprve v budoucnu uplynutím funkčních období.
4. Za této situace rejstříkový soud dovodil, že navrhovatelka není v tomto rozsahu aktivně věcně legitimována k podání návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku, neboť podle § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále též jen „zákon o veřejných rejstřících“ nebo „z. v. r.“), mohou osoby uvedené v zákoně podat návrh až po vzniku rozhodné skutečnosti, tj. v daném případě až Ing. P. E. a Mgr. J. Ch. zaniknou (stávající) funkce v orgánech navrhovatelky.
c) Odvolací řízení
5. Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky do výroku II. rozhodnutí rejstříkového soudu ve výroku označeným rozhodnutím usnesení rejstříkového soudu ve výroku II. změnil tak, že návrh v této části zamítl.
6. Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Podle zápisu z jednání dozorčí rady konaného dne 12. 5. 2023 byl Ing. P. E. zvolen členem představenstva navrhovatelky na další funkční období, a to po uplynutí jeho stávajícího funkčního období, tj. od 16. 5. 2024.
2) Podle výpisu z obchodního rejstříku navrhovatelky je Ing. P. E. zapsán jako předseda představenstva navrhovatelky se dnem vzniku funkce a členství 15. 5. 2019.
3) Podle čl. 18 odst. 2 stanov navrhovatelky je funkční období členů představenstva pětileté.
4) Výše uvedené „platí mutatis mutandis i ve vztahu k Mgr. J. Ch.“, jehož volba členem dozorčí rady byla navrhovatelkou doložena zápisem z jednání valné hromady konaného dne 23. 6. 2023.
7. Odvolací soud nejdříve korigoval závěr rejstříkového soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace navrhovatelky, neboť podle § 11 odst. 1 z. v. r. ve spojení s § 42 písm. a) z. v. r. platí, že osoba zapsaná ve veřejném rejstříku (tj. navrhovatelka jako akciová společnost zapsaná v obchodním rejstříku) je k podání návrhu na zápis do rejstříku „z titulu zapsané osoby“ vždy aktivně věcně legitimována. Protože zákon aktivní věcnou legitimaci zapsané osoby nijak nepodmiňuje, nebyl dán důvod pro odmítnutí návrhu podle § 86 písm. a) z. v. r.
8. Odvolací soud proto v souladu s § 90 odst. 1 z. v. r. zkoumal, zda údaje o zapisovaných skutečnostech vyplývají z listin, jež byly k návrhu doloženy. Z přiložených zápisů z jednání dozorčí rady ze dne 12. 5. 2023 a z jednání valné hromady ze dne 23. 6. 2023 podle názoru odvolacího soudu splnění zákonných předpokladů pro navržený (deklaratorní) zápis změn do obchodního rejstříku neplyne. Rozhodné skutečnosti, na jejichž podkladu by měly být do obchodního rejstříku zapsány navržené změny údajů, totiž dosud nenastaly; případný zápis by nebyl v souladu se skutečným stavem.
9. Stávající funkční období Ing. P. E. jako předsedy představenstva dosud neuplynulo, skončit má až 15. 5. 2024, nenastane-li jiná rozhodná skutečnost, která by ho ukončila dříve. Jmenovanému ke dni podání návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku ani ke dni rozhodnutí soudů obou stupňů „nemohla vzniknout žádná funkce“, neboť „ta mu může vzniknout teprve v budoucnu v důsledku rozhodnutí dozorčí rady s odloženou účinností ke dni 16. 5. 2024“. Stejný závěr pak „obdobně“ platí i pro Mgr. J. Ch. a jeho členství v dozorčí radě navrhovatelky.
10. Navrhovatelka navíc požadovala zápis skutečností, u nichž v době podání návrhu ani v době rozhodování soudů obou stupňů nebylo jisté, zda vůbec nastanou. Podle odvolacího soudu totiž nelze vyloučit, že „budoucí“ funkce Ing. P. E. a Mgr. J. Ch. v představenstvu a v dozorčí radě navrhovatelky „k určitému (tj. navrženému) dni v budoucnu“ nevzniknou – například z důvodu úmrtí zvolených osob, ztrátě jejich svéprávnosti, nezpůsobilosti k výkonu funkce, nebo revokaci rozhodnutí o jejich volbě.
11. Závěrem odvolací soud zdůraznil, že kdyby mezi povolením zápisu požadovaných skutečností a navrhovatelkou navrženými (budoucími) daty nastala jiná skutečnost mající za následek dřívější zánik stávajících funkcí Ing. P. E. a Mgr. J. Ch., rejstříkový soud by musel (s ohledem na právní moc rozhodnutí) k navrženému dni údaje do obchodního rejstříku zapsat, „i kdyby již bylo postaveno na jisto, že nejsou v souladu se skutečným stavem“.
II. Dovolání
12. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, jež „doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena a při jejímž řešení se odvolací soud zčásti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, a sice:
„zda je důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis vzniku (zániku) funkce člena voleného orgánu obchodní korporace do obchodního rejstříku skutečnost, že tento návrh byl podán (a doložen řádně přijatým usnesením příslušného orgánu obchodní korporace, leč s účinností odloženou k určitému datu v budoucnu) a příslušný rejstříkový soud o tomto návrhu rozhodoval před vznikem (zánikem) této funkce, a to za situace, kdy je součástí návrhu požadavek na provedení zápisu ke dni vzniku (zániku) funkce, k němuž je také odložena účinnost podkladového usnesení příslušného orgánu obchodní korporace dokládajícího takový vznik (zánik) funkce.“
13. Dovolatelka je přesvědčena, že zákon o veřejných rejstřících nebrání podání „předstižného“ návrhu na zápis, tj. návrhu na zápis údajů o skutečnostech (například vzniku/zániku funkce člena voleného orgánu obchodní korporace), které mají nastat teprve v budoucnu. Naopak § 94 odst. 1 a 2 z. v. r. s takovým návrhem výslovně počítá, když umožňuje provést zápis „ke dni uvedenému v návrhu“. Takový postup předvídá i elektronický formulář pro návrh na zápis, jenž dovolatelce mimo jiné dovoluje vyplnit budoucí datum, k němuž žádá provedení zápisu.
14. Podle dovolatelky je možnost podat „předstižný“ návrh pro obchodní korporace klíčová s ohledem na existenci principu materiální publicity veřejného rejstříku. Takový návrh totiž umožňuje, aby okamžik skutečného zániku funkce člena statutárního orgánu a jeho výmaz z obchodního rejstříku nastal de facto současně a eliminovala se tak časová prodleva mezi zánikem funkce a výmazem (totéž platí pro okamžik vzniku funkce a zápis člena statutárního orgánu do obchodního rejstříku).
15. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2066/2017, či ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, dovolatelka dovozuje, že odvolací soud překročil meze přezkumu prováděného v režimu tzv. registračního principu. Všechny údaje o skutečnostech navržených k zápisu totiž vyplývaly z doložených listin. Volba Ing. P. E. a Mgr. J. Ch. členy volených orgánů navrhovatelky byla učiněna s odloženou účinností, což odpovídalo i návrhu dovolatelky na zápis budoucích dat zániku a vzniku jejich členství a funkcí ve volených orgánech v souladu s § 94 odst. 2 z. v. r. Účinnost zániku a vzniku funkcí jmenovaných byla navázána pouze na plynutí času, respektive na právní událost, o níž bylo jisté, že nastane i kdy nastane. Z doložených listin se nepodávala žádná skutečnost, která by navrhovaný zápis zpochybňovala.
16. Dovolatelka brojí rovněž proti názoru odvolacího soudu, podle něhož v době rozhodování soudu o „předstižném“ návrhu na zápis není možné ověřit, zda členům volených orgánů v budoucnu funkce skutečně vznikne. Za prvé tím odvolací soud bere v úvahu okolnosti, které z doložených listin nevyplývají, a za druhé obdobná situace může nastat i při rozhodování o „standardním“ návrhu na deklaratorní zápis změn do veřejného rejstříku, neboť ani v takovém případě nemůže mít soud jistotu, zda v mezidobí mezi volbou a zápisem nenastala právní skutečnost, která má za následek změnu údajů o funkci zapsaných ve veřejném rejstříku.
17. A konečně dovolatelka podotýká, že nesprávný závěr odvolacího soudu o zamítnutí části návrhu na změnu zápisu v obchodním rejstříku zcela nepřípustně vyvolá následky podle § 10 odst. 2 z. v. r., tj. způsobí „fikci nicotnosti“ usnesení dozorčí rady a valné hromady o volbě Ing. P. E. a Mgr. J. Ch. Za této situace by dovolatelce nemohl být povolen ani zápis následný, neprovedla-li by volbu obou členů volených orgánů znovu. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak vyvoláním takových důsledků zcela nepřípustně zasahuje do vnitřních poměrů obchodní korporace a je v rozporu s principem proporcionality.
18. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení i usnesení rejstříkového soudu ve výroku II. zrušil a věc vrátil rejstříkovému soudu k dalšímu řízení.
III. Přípustnost dovolání
19. Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
20. Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené (dovoláním otevřené) otázky přípustnosti návrhu na zápis údajů o skutečnostech, které mají (účinně) nastat až v budoucnosti.
IV. Důvodnost dovolání
a) K tzv. předstižnému návrhu na zápis do veřejného rejstříku
21. Podle § 11 odst. 2 z. v. r. návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.
22. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
23. Podle § 94 z. v. r. rejstříkový soud provede zápis ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení (odstavec první). Jestliže rejstříkový soud rozhodl o zápisu usnesením, provede se zápis po nabytí právní moci usnesení ke dni uvedenému v návrhu, nejdříve však ke dni jeho provedení. Neobsahuje-li návrh na zápis takovýto den nebo navržený den zápisu předchází den nabytí právní moci usnesení, provede se zápis bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci usnesení (odstavec druhý).
24. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že rozhodnou skutečností ve smyslu § 32 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák“), jež zakládá povinnost osob uvedených v § 34 obch. zák. podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku, je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku. K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4993/2008, ze dne 3. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4313/2010, ze dne 26. 4. 2011, sp. zn. 29 Cdo 278/2010, či ze dne 27. 8. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2277/2020.
25. Stejný závěr se prosadí i v režimu zákona o veřejných rejstřících při výkladu § 11 odst. 2 z. v. r. ve znění účinném od 1. 1. 2014.
26. Pro případ vzniku funkce ve voleném orgánu obchodní korporace je rozhodnou skutečností ve smyslu § 11 odst. 2 z. v. r. zpravidla rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o volbě člena voleného orgánu. V případě zániku funkce je jí obvykle rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace o odvolání člena voleného orgánu, popřípadě jiná právní skutečnost mající za důsledek zánik funkce, například uplynutí funkčního období. Základním předpokladem pro to, aby v důsledku rozhodnutí příslušného orgánu obchodní korporace funkce člena voleného orgánu vznikla (či zanikla), je, že jde o rozhodnutí platné a účinné.
27. Platnost a účinnost jsou dvě odlišné vlastnosti rozhodnutí orgánu obchodní korporace. Rozhodnutí je platné, bylo-li přijato v souladu se zákonem, zakladatelským právním jednáním a dobrými mravy. Samotná platnost však neznamená, že rozhodnutí vyvolává právem předpokládané následky – ty nastávají až s nabytím účinnosti. Rozhodnutí může nabýt účinnosti nejdříve okamžikem své platnosti – tedy okamžikem přijetí – nebo později. Přitom mezi okamžikem, kdy se usnesení stalo platným, a okamžikem, kdy nabylo účinnosti, může uplynout určitá doba (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1168/2001).
28. Zpravidla platí, že platnost a účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace nastávají současně, a to dnem, kdy bylo takové rozhodnutí přijato (srov. § 45 odst. 5 z. o. k.). Není však vyloučeno, aby byla účinnost rozhodnutí orgánu obchodní korporace zákonem nebo i samotným orgánem obchodní korporace odložena v čase (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1168/2001, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2363/2010).
29. Odloží-li orgán obchodní korporace účinnost svého rozhodnutí k určitému budoucímu datu, je třeba vznik rozhodné skutečnosti vztahovat až k okamžiku, kdy určený den nastane. Teprve tehdy totiž nastávají právem předpokládané následky a osobě uvedené v § 11 odst. 1 z. v. r. (tj. zapsané osobě – viz § 2 odst. 1 z. v. r. – tedy např. obchodní korporaci) vzniká podle § 11 odst. 2 z. v. r. povinnost podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku.
30. Úprava § 11 odst. 2 z. v. r. určuje zapsané osobě lhůtu k podání návrhu na zápis pro případ, kdy zákon ukládá povinnost určitou (již existující) skutečnost do veřejného rejstříku zapsat, a to z důvodu zajištění co největší aktuálnosti zapsaných údajů. To však neznamená, že by zapsaná osoba nemohla podat návrh na zápis údaje, jehož zápis má (toliko) deklaratorní účinek, do veřejného rejstříku poté, kdy rozhodná skutečnost sice již nastala, ale doposud nenabyla účinnosti – například má-li k zápisu navržený údaj podklad v platném, byť prozatím právně neúčinném rozhodnutí orgánu zapsané osoby. Je přitom třeba odlišovat dva možné případy v závislosti na jistotě, s jakou rozhodná skutečnost nabude právní účinnosti.
31. Na jedné straně může zapsaná osoba určit k účinnosti rozhodnutí svého orgánu počáteční dobu ve smyslu § 550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V takovém případě jde o doložení času, které odkazuje na událost, o níž není pochyb, že v budoucnu nastane. Účinnost rozhodnutí zapsané osoby je tak navázána na plynutí času, které se nemůže stát nemožným.
32. Podá-li zapsaná osoba (jinak bezvadný) návrh na zápis skutečnosti, jejíž účinnost je odložena k určitému (nepochybnému) časovému okamžiku v budoucnu, rejstříkový soud přezkoumá, zda z listin doložených k návrhu takový okamžik, jemuž časově odpovídá i v návrhu uvedený den provedení zápisu, vyplývá. Bude-li tomu tak, pak zásadně provede požadovaný zápis ke dni uvedenému v návrhu.
33. Takový postup výslovně předvídá úprava § 94 odst. 1 a 2 z. v. r., která ukládá rejstříkovému soudu provést zápis do veřejného rejstříku ke dni uvedenému v návrhu, z čehož je zřejmé, že určení dne provedení zápisu je v dispozici navrhovatele. Z toho, že den zápisu uvedený v návrhu nemůže předcházet den provedení zápisu či den nabytí právní moci rozhodnutí rejstříkového soudu o povolení zápisu, je zřejmé, že navrhovatel může požadovat provedení zápisu určitého údaje pouze do budoucna.
34. Rejstříkový soud za této situace (při doložení času) není oprávněn zpochybňovat, zda zapisovaná skutečnost ke dni uvedenému v návrhu nastane (nabude účinnosti). Opačný postup by odporoval registračnímu principu ovládajícímu řízení ve věcech veřejných rejstříků. Rejstříkový soud by totiž zvažoval potenciální okolnosti, které z listin doložených k návrhu nevyplývají a u nichž není ani zřejmé, zda nastanou – na rozdíl od doložení času. K registračnímu principu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2024, sp. zn. 27 Cdo 862/2024, a judikaturu v něm citovanou.
35. Na druhé straně by byla situace odlišná, vázal-li by orgán zapsané osoby účinnost svého rozhodnutí na splnění podmínky ve smyslu § 548 o. z. Účinnost rozhodnutí orgánu zapsané osoby by tak totiž byla vázána na nejistou událost, u níž není zřejmé, zda a případně ani kdy, nastane. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přitom dovodila, že jsou-li pro účinnost rozhodnutí stanoveny jiné (od podmínek platnosti jednání odlišné – zvláštní) podmínky, je třeba zkoumat splnění těchto podmínek (srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1168/2001).
b) Aplikace obecných závěrů v projednávané věci
36. Navrhovatelka určila k účinnosti rozhodnutí svého orgánu počáteční dobu (doložení času). Rozhodné skutečnosti ve smyslu § 11 odst. 2 z. v. r. – volba Ing. P. E. předsedou představenstva a Mgr. J. Ch. předsedou dozorčí rady navrhovatelky – tak nastaly k 12. 5. 2023, resp. k 23. 6. 2023, ke dni rozhodování odvolacího soudu však nenabyly právních účinků (a stávající funkční období jmenovaných neuplynulo).
37. To však nic nemění na tom, že dovolatelka k návrhu doložila usnesení dozorčí rady a valné hromady o volbě jmenovaných do svých volených orgánů (jejichž platnost není rejstříkový soud oprávněn přezkoumávat; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sb. rozh. obč.), jejichž právní účinky odložila k přesně určenému časovému okamžiku v budoucnu, který z listin doložených k návrhu zcela jasně vyplýval (dovolatelka v souladu s § 94 z. v. r. uvedla v návrhu den, ke kterému má být zápis proveden). Právní účinnost rozhodnutí orgánů navrhovatelky nebyla vázána na splnění žádné další (nejisté) právní skutečnosti (podmínky), ale pouze na plynutí času. Dovolatelka přitom požadovala provést zápis údajů o zániku a vzniku funkce jmenovaných až ke dnům, kdy rozhodnutí o jejich volbě nabude účinnosti.
38. Zamítl-li odvolací soud za těchto okolností návrh dovolatelky z důvodu absence existence rozhodné skutečnosti a nemožnosti ověření, zda taková skutečnost v budoucnosti opravdu nastane, není jeho právní posouzení věci správné.
c) Vada, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci
39. Podle § 120 z. v. r. není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona upravujícího občanské soudní řízení.
40. Podle § 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), se obecná část tohoto zákona použije také na řízení podle části první hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, řízení podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, řízení podle zákona upravujícího preventivní restrukturalizaci, řízení podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii a řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak. (odstavec 2). Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (odstavec 3).
41. Podle § 212a odst. 6 o. s. ř. usnesení, jímž nebylo rozhodnuto ve věci samé, lze přezkoumat jen z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení.
42. Je-li dovolání přípustné, přihlíží Nejvyšší soud též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takovou vadou je i skutečnost, že odvolací soud přezkoumá usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, i z důvodů, jež se netýkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení (§ 212a odst. 6 o. s. ř. a dále viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 532/2001, uveřejněné pod číslem 23/2002 Sb. rozh. obč., ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4183/2009, či ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5544/2017). K aplikovatelnosti ustanovení občanského soudního řádu na řízení ve věcech veřejného rejstříku, které je svou povahou řízením nesporným, viz § 120 z. v. r. a § 1 odst. 2 a 3 z. ř. s., a dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2624/2016, uveřejněné pod číslem 2/2019 Sb. rozh. obč.
43. Usnesení rejstříkového soudu o odmítnutí návrhu na zahájení řízení tak odvolací soud byl podle § 212a odst. 6 o. s. ř. oprávněn přezkoumávat pouze z důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil ve výroku rozhodnutí. Jinak řečeno, pouze v tom rozsahu, zda je dán důvod pro odmítnutí návrhu na zahájení řízení (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4183/2009).
44. V projednávané věci odvolací soud překročil meze odvolacího přezkumu, neboť návrh na zápis v části, která byla rozhodnutím rejstříkového soudu odmítnuta, věcně přezkoumal, a rozhodl o zamítnutí této části návrhu. Odvolací soud se měl zabývat pouze důvody, které vedly rejstříkový soud k odmítnutí části návrhu na zápis skutečností do obchodního rejstříku, tj. tím, zda návrh na zápis byl podán osobou, která k návrhu nebyla oprávněna [§ 86 písm. a) z. v. r.]. Dospěl-li k závěru, že důvody pro odmítnutí návrhu v projednávané věci nejsou naplněny, měl rozhodnutí rejstříkového soudu v odmítavém výroku II. změnit tak, že návrh se v posuzované části neodmítá. Opačným postupem zatížil řízení vadou, jež mohla mít (a měla) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
d) Shrnutí rozhodnutí
45. Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není (co do řešení dovoláním otevřené otázky) správné (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem), a řízení trpí vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že usnesení rejstříkového soudu se mění tak, že návrh se v odpovídající části neodmítá.
46. V další fázi řízení soud prvního stupně nepřehlédne, že Ing. P. E. již byl (na základě rozhodnutí dozorčí rady dovolatelky z 15. 5. 2024) dne 16. 5. 2024 jako předseda představenstva dovolatelky do obchodního rejstříku zapsán s datem zániku funkce k 15. 5. 2024 a současně s datem vzniku funkce ke dni 16. 5. 2024 (viz č. l. RD 541).
47. Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).
48. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč).
Autor: -mha-